Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rushdie: Už odmala jsem chtěl být spisovatelem

  11:11aktualizováno  11:11
Před pražskou Ypsilonkou, kde se koná Festival spisovatelů Praha, stála včera malá skupina zahalených žen a neevropsky oděných mužů a v rukou držela nápisy odsuzující návštěvu Salmana Rushdieho, jenž tu měl v ten večer veřejné čtení. Autor unavený zájmem o svou osobu si však na podvečerním setkání s novináři nepřál odpovídat na otázky týkající se jeho bezpečí či rozsudku smrti, jehož se mu dostalo od muslimských fundamentalistů za Satanské verše. Přesto tohle téma do některých odpovědí prosáklo.
Někteří lidé o vás říkají, že jste svou spisovatelskou kariéru založil na urážení jiných lidí.

Zdá se mi, že dnes se lidé velmi snadno urážejí kvůli svým tradicím a kultuře. A mám dokonce dojem, že mnozí z nich jsou do jisté míry pyšní na to, že se tak snadno nechávají urazit. Svoboda slova - pokud člověk mluví otevřeně a upřímně - spočívá v tom, že se vždycky najdou lidé, kterým se v řeči toho druhého něco nebude líbit. A obrana svobody slova je tudíž obranou práva člověka říct něco, co se někomu jinému nebude líbit. Nicméně je velmi snadné vyhnout se tomu, aby vás urazila nějaká kniha. Prostě ji stačí zavřít. Literatura je zvláštní případ svobody slova - člověk si může vybrat, co bude číst, a může kdykoliv přestat číst. Jako čtenář si nepřeji, aby mi někdo diktoval, co mám a nemám číst. Není to tedy jenom otázka jednoho spisovatele, který chce zraňovat lidi. Mnozí velcí spisovatelé si na urážení jiných postavili kariéru. A pokud vezmete spisovateli právo být nepříjemný k druhým, literatura přestává existovat. Urážka by rozhodně neměla být kritériem literární tvorby.

Popírají vaše Satanské verše existenci zla, jak někteří tvrdí?

Není žádná novinka, že zlo existuje. Se zlem je možné se setkat každý den. Jenže tenhle problém se teď vnímá příliš stereotypně, je stále těžší zlo a dobro rozeznat. Víte, velmi mě překvapovalo, co jsem se o Satanských verších dočítal v novinách a slyšel od jiných lidí. Nemělo to vůbec nic společného s knihou, kterou bylo možné si koupit v knihkupectví. Jedním z rysů Satanských veršů, kterého si téměř nikdo nevšiml, je to, že se vlastně jedná o komický román. Navíc je ve větší míře o Londýně a vystěhovalcích než o islámu.

Pamatujete si, proč jste vlastně začal psát? A máte pocit, že jste v psaní čím dál tím lepší?

Samozřejmě že jsem stále lepší (smích). Podle mé matky jsem chtěl být spisovatelem vždycky. Už jako malý jsem všem tvrdil, že jím rozhodně budu. A to přesto, že tehdy vzlétl do vesmíru Jurij Gagarin a každý kluk se chtěl stát kosmonautem. Jedinou další profesí, o níž jsem kdy v životě uvažoval, bylo herecké povolání. Když jsem byl na univerzitě, možná jsem dokonce víc hrál divadlo, než psal. Pak jsem ale došel k názoru - a někteří lidé mě v tom utvrdili -, že by ze mě asi nebyl dobrý herec. Kdybych se nestal spisovatelem, vůbec nemám představu, co bych v životě mohl dělat. Jediným možným vysvětlením mé letité touhy psát knihy je to, že jsem vždycky hrozně rád četl. Jako dítě jsem zřejmě toužil proniknout do světa, v němž se knihy tvoří.

Jak se váš život po Satanských verších změnil?

Je velmi obtížné odlišit, co se stalo kvůli Satanským veršům a co by se v mém životě pravděpodobně přihodilo stejně. Byl jsem pochopitelně mnohem mladší, měl jsem mnohem víc vlasů a kouřil jsem. Teď jsem zestárl, vypadaly mi vlasy a nekouřím. Ale vážně. Jistěže to byla velmi hluboká zkušenost. Poznal jsem nejhorší stránky lidské povahy - ale i ty nejlepší. Mnozí lidé mě podporovali a pomáhali, v celém světě probíhala spousta akcí na mou podporu. Kromě toho mi reakce na Satanské verše pomohla v tom, že jsem si přesně ujasnil, za jakými hodnotami stojím.

A jak se změnila vaše poetika? Došlo ve vašem novém románu Zuřivost k nějaké zásadní změně, pokud jde o způsob psaní?

Ano, myslím si, že určitá změna je zcela patrná, i když to není žádný lineární vývoj. Obecně je možné říct, že mě dnes už méně zajímají zázračné prvky. Postupně jsem se snažil rozvinout jazyk tak, abych reflexi, úvahu podal stejně zajímavě jako dějové partie. Je to však velmi obtížné. Když si vzpomenu na své první romány, připadá mi, že vyprávění v nich plyne neuvěřitelně rychle. Měl jsem totiž tehdy velký strach, abych lidi nenudil. Teď jsem rád, když můžu tempo trochu zmírnit. A doufám také, že se mi podaří psát kratší knihy. Země pod jejíma nohama je dlouhá kniha. Když jsem ji dokončil, dal jsem si slib, který jsem v novém románu Zuřivost téměř dodržel. Má jen dvě stě šedesát stran.

Salman Rushdie a Václav Havel na nádvoři Pražského hradu, 3. dubna 2001.

Salman Rushdie ve Studiu Ypsilon, 3. dubna 2001.

Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie v Praze.

Autor:



Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Další z rubriky

Prvotina Raye Bradburyho Temný karneval vychází po letech česky

Americký spisovatel Ray Bradbury v roce 2009

Svět si jej pamatuje především jako mistra sci-fi a autora kultovního románu 451 stupňů Fahrenheita z roku 1953....

RECENZE: Neklidný zadek mě pálí. Texty Haškova kumpána jsou bezprostřední

Spisovatelé Jaroslav Hašek (vlevo) a Zdeněk Matěj Kuděj na výletě v roce 1914....

Zatímco Jaroslava Haška zná díky Švejkovi celý svět, jeho někdejší kumpáni z hospody takové štěstí nemají.

Myslel, že zaujme pár lidí. Nakonec vznikla nejoceňovanější sci-fi

Čínský spisovatel Liou Cch’-sin

Právě do rukou českých čtenářů míří poslední část nejdiskutovanější sci-fi série dnešní doby od čínského autora Liou...

Najdete na iDNES.cz