Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hooverphonic před koncertem: Hledali jsme u vás romantické smyčce

  9:53aktualizováno  9:53
Doprovázeni sedmnácti muzikanty obsadí 5. května pražskou Lucernu belgičtí Hooverphonic. "V Belgii hráváme i s větším tělesem," říká hlavní autor hudby, baskytarista Alex Callier.

Kapelu Hooverphonic tvoří (zleva) Alex Callier, Noémie Wolfsová a Raymond Geerts. | foto: SONY MUSIC

Hooverphonic odstartovali svou úspěšnou kariéru v devadesátých letech jako odpověď kontinentální Evropy na britské skupiny Massive Attack nebo Portishead a styl trip hop.

Během patnácti let nabrali fanoušky po celém světě a svůj zvuk vycizelovali do podoby vkusného, ale přístupného popu, obratně čerpajícího z estetiky "jamesbondovských" soundtracků. Nyní vydávají kompilaci svých největších hitů nově natočených s orchestrem a v rámci turné k desce vystoupí i u nás.

Vaše kapela má u nás tradičně silné zázemí, ale přijet s orchestrem si žádá odvahu, ne?
Už studiová podoba Hooverphonic měla nakročeno k orchestrální hudbě, takže vybavit se orchestrem nám přišlo přirozené. Jen ne vždy to bylo z finančních důvodů možné. Koncert v Praze bude první mimo Belgii v rámci turné a budeme hrát se smyčcovým oktetem; máme taky dechy a perkuse. Už v roce 2003 jsme podnikli něco podobného, ale tehdy jsme měli jen smyčcový kvartet. V Belgii takhle hrajeme s ještě větším tělesem; je nás čtyřicet a věřím, že časem budeme schopni jet za hranice i v téhle sestavě.

Noémie Wolfs (Hooverphonic)

Noémie Wolfs (Hooverphonic)

Jak Hooverphonic tak náročnou show zvládají?
V zásadě to zvládneme proto, že Hooverphonic jsou neuvěřitelně populární v Belgii a vůbec po celém Beneluxu. V Belgii hrajeme koncerty až pro jedenáct tisíc posluchačů a prodáváme spoustu desek. Takhle si vyděláme a když vyrazíme za hranice, nemusí nás účty tolik pálit. Uznávám, že jsme v hodně privilegované pozici. Zároveň ale přemýšlíme o možné spolupráci s nějakým pražským orchestrem - nedávno jsem točil s českými houslisty a byl jsem moc spokojený. Nevyšlo to o moc levněji než v Belgii, ale líbí se mi jejich styl hraní, je v něm něco romantického. Belgičani jsou skvělí, ale vybral bych si je k jinému projektu. Dělal jsem desku nizozemské zpěvačce Jacqueline Govaertové: chtěli jsme romantické smyčce, a tak jsme vyrazili do Prahy.

V éteru teď naplno rotují skladby Belgičana Gotyeho, vy jste na hitparádové pozice zvyklí léta. Na malou zemi se stejnou populací jako my o sobě dáváte po světě hodně vědět. Čím to je?
Belgie je na švu dvou kultur, francouzské a nizozemské. My jsme Vlámové a mluvíme holandsky, ale životním stylem nebo jídlem máme spíš blíž k Francii. V tomhle mixu románské a germánské kultury jsme docela unikátní. Historicky se v Belgii vystřídaly další národy - Španělé, Rakušani. Nedávno se mě jeden známý ptal, proč se belgické hudbě tak dobře daří prosadit v cizině, zatímco o Holanďanech není tolik slyšet. Myslím, že je to právě tou směsí kultur: jsme hodně eklektičtí, ale zároveň původní.

Hooverphonic jsou přesvědčiví i v anglofonním světě. Co by měla například zdejší kapela dělat, aby za hranicemi nezněla jako karikatura skupiny "odněkud z Východu"?
Myslím, že nejlepší je načerpat inspiraci z vlastní kultury. Podívejte se na Björk, Sigur Rós a islandské muzikanty obecně. Islandská hudba má svébytný zvuk a je to pojem i v Americe. Prostě proto, že nikdo tam by nic podobného nemohl vytvořit. Jednou jsem večeřel s ředitelem americké firmy Sony v New Yorku. Můj tehdejší americký manažer mě přesvědčoval, abych do New Yorku přesídlil, ale Sony mě od toho zrazovala. V Americe bych začal tvořit hudbu jako všichni okolo, a to není hudba, díky které si nás lidi oblíbili.

Hooverphonic

V 90. letech jste stáli na počátku hudebního stylu trip hop. Retro posedlost současné hudební produkce právě tuhle dobu recykluje. Čeká nás renesance triphopového zvuku?
Podle mě už triphopový revival nastal: když si poslechnete Jamese Blakea nebo Jamieho Woona, je to pro mě trip hop. Vzniká dost nových kapel, které tuhle hudbu skládají. Ale hudba se samozřejmě neustále vyvíjí, takže jde o aktualizovanou podobu trip hopu. Je to typický jev - co dvacet let se generace hudebníků začne sentimentálně obracet k hudbě svého mládí. V osmdesátých letech jsme poslouchali hudbu z šedesátých let, teď se obracíme k devadesátkám. Ale tohle je úkol pro mladé kapely; nemůžu říct, že bych měl puzení složit nějaký trip hop. Bylo skvělé být tehdy při tom, ale už jsme hudebně jinde, hrajeme pop s orchestrem. Triphopové desky si však pořád s chutí poslechnu, na rozdíl od jiných věcí z devadesátek mají nadčasovou kvalitu, třeba Dummy od Portishead je klasika, možná jedna z nejlepších desek té dekády.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Macháček, Mig 21 (Hrady CZ, Bouzov 2015)
VIDEO: Málo jsme se houpali na oslíku, vzkazují Mig 21 v povolebním klipu

Kapela Mig 21 vydává singl Svoboda není levná věc. „Jsme nespokojeni s výsledkem voleb? Nedivme se, málo jsme se angažovali. A to především v oblasti té...  celý článek

Jaromír Nohavica (O2 arena, Praha, 19. října 2017)
RECENZE: Nohavica opět na dosah dokonalosti, halu rozezpíval protestsongem

Jaromír Nohavica, Robert Kuśmierski a Pavel Plánka. V podstatě akustické trio muzikantů si ve čtvrtek podle očekávání podmanilo pražskou O2 arenu. Ostravský...  celý článek

David Koller vyzval tuzemské hudebníky, aby předělali některé z jeho sólových...
Než přijde nové album Lucie, zahraje David Koller své hity akusticky

Ještě než se příští rok začnou dít velké věci kolem Lucie, můžou si fanoušci poslechnout muziku Davida Kollera v méně tradičním pojetí. Hudebník se svou...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.