Vypráví o muži jménem HP, který se zaplete do tajné reality show řízené anonymním pořadatelem přes mobilní telefon nejnovější generace. Sbírat "lajky" od fanoušků je pro HP natolik lákavé, že neváhá překročit zákon.
Vaše série místy připomíná orwellovského Velkého bratra.
Ano. Díky vymoženostem jsme mnohem svobodnější, ale paradoxně snadněji vysledovatelní. Elektronické stopy po sobě zanecháváme často úmyslně. Zvykli jsme si být pořád na Twitteru nebo na Facebooku. Donesou vám jídlo v restauraci, vy ho vyfotíte a tisíce vašich přátel a jejich přátel rázem vědí, kde sedíte, co jíte a jak vám chutná.
V čem je to nebezpečné?
Když jsem byl menší, hrál jsem jednoduchou hru, v níž jsem se stále zlepšoval. Po několika týdnech usilovného tréninku přišli dospělí a pochválili mě, že jsem se fakt vypracoval. Dnes hrajete on-line a na uznání v podobě lajků čekáte jen pár minut. Pro palec nahoru pak uděláte cokoli a není těžké se na uznání okolí stát závislým.
Závislý je i váš hrdina HP. Jak se zrodil?
Věděl jsem, že musí být neustále on-line a bažit po uznání své virtuální komunity. A řešil jsem, jak donutit chlapíka, který kouří jednu za druhou, prolévá se pivem a kouká tupě na obrazovku, aby zvedl zadek z gauče a potkal dobrodružství. Vnutit mu telefon, který ho vyzve ke hře, bude mu zadávat adrenalinové úkoly a pak ho oceňovat, to byl jediný způsob, jak líného člověka přimět k akci. Je to vlastně antihrdina.
Když jste napsal první díl, bylo jasné, že HP bude potřebovat další dva, aby se s hrou vyrovnal?
Vůbec ne. Do psaní mě dostrkala moje manželka. Což jsem měl připravené jako výmluvu, kdyby to neklaplo nebo kdyby byly špatné recenze: Já nic, to ona spískala! Dobře, tak vážně. Poslal jsem rukopis do nakladatelství. Tři dny nato mi nadšeně volali, že Game rádi vydají. Teprve pak jsem začal uvažovat o pokračování.
Kromě her román cituje i filmy nebo písňové texty.
To je taková moje radost, vnitřní vtip. Třeba seriál Simpsonovi má tři roviny. První je jednoduchá kreslená legrace o žlutých lidech. Druhá rovina jsou politické a společenské vtipy, odkazy na filmy, na knihy, na celebrity. Ta třetí rovina je pro normálního diváka nezachytitelná, jde o pointy, které pochopí jen tvůrci a lidé okolo. Moje romány jsou na tom stejně. Mám rád třeba Nirvanu - a že cituji některé Cobainovy texty, pozná jen někdo, kdo je zná.
Trilogii jste uzavřel. Nechybí vám HP?
Velmi, ale teď píšu jinou sérii. Když na mě v hlavě začne HP dotírat, nevybíravě ho zaženu. Huš! Věnoval jsem ti tři knihy, to ti musí stačit!
