Rosťa Novák z Pika: Zkusil jsem hašiš, kokain i trip. A vím, proč je nechci

  • 6
Středeční premiéra Pika byla pro Rosťu Nováka první v životě. Mnohem víc než ji však prožíval samotný fakt, že má v kině konečně film. "Už jsem přestával doufat, že někdy nějaký natočím," říkal, když o své cestě k pervitinovému dobrodružství vyprávěl v rozhovoru pro MF DNES.
Reklama

Piko zvládnou i děti

Přečtěte si recenzi filmu Tomáše Řehořka

Mohl debutovat jako snowboarďák, nakonec začínal s injekční stříkačkou. Filmovou kariéru odstartovala Rosťovi Novákovi role feťáka a "vařiče" ve filmu Piko.

Když jsme spolu dělali rozhovor poprvé, bylo Novákovi pětadvacet a na ulici na něj pořvávali Oline - podle role z oblíbených "vékávéček". "No co už... Jen doufám, že mi zrovna tohle nevyryjí na hrob," zamrmlal tehdy zpod své neodmyslitelné strakaté čapky.

Z natáčení filmu PIKO - Rosťa NovákZ natáčení filmu PIKO - Rosťa Novák

Rosťa Novák ve filmu Piko

Dnes už Novák (pořád strakatý) není Olin, ale "ten, který udělal La Putyku". Originálním představením si herec a syn Rostislava Nováka staršího splnil jeden z životních snů.

A teď si může odškrtnout další: konečně má film. Pravda, málem ho stál život - kombinace šíleného tempa s tématem drogové závislosti udělala své. Ale jen málem. "Prostě jsem byl na pár týdnů mimo," komentuje to zpětně.

O alkoholu

Pít mě netěší a jsem si jistý, že za to můžou zážitky z dětství. Člověku se tyhle věci vryjí do paměti. S odstupem času jsou to už víc tragikomické obrazy než traumata, třeba jak jsem chodil ze školy místo domů do hospody. Na pepsi se zahnutým brčkem, "úplatek" od táty. Ale je to ve mně."

Na place jste vypadal, jako byste měl každou chvíli umřít. To jste byl jen "v roli"?
Tělo jsem měl dost zhuntované, to je fakt. Když máte na film tak málo peněz, musíte kvaltovat a pohodlí jde stranou. Ale to nebylo podstatné – šlo hlavně o to natočit co nejlepší film.

A co psychika? Hrál jste člověk, který se dlouho nemůže vyhrabat z drogové závislosti.
Už jsem se celkem naučil oddělovat práci od života, takže pohoda. Jen jsem doma pro jistotu řekl, že táta teď může být pár dní trochu divnej.

Sám ale na konci filmu přiznáte, že otec si jako alkoholik taky prošel peklem a že se dokonce léčil právě u Pavla Gregora, kterého hrajete. To je dost osobní.
Upřímně teď už si nejsem úplně jistý, jestli bylo správné, že jsem to tam řekl. Bral jsem to jako povinnost - pro všechny to byl osobní film a fakt, že hraju člověka, který mého tátu dával dohromady, mi zkrátka připadal důležitý. Každopádně je to celé pravda. Gregor se poté, co se zbavil závislosti, vyškolil na terapeuta a můj táta u něj shodou okolností "přistál" jako pacient. To bylo dávno před filmem. No a já mám doma dopis, který jsme tátovi psali do léčebny a který Gregor v rámci terapie okomentoval. Táta mi ho dal během natáčení, vůbec jsme netušili, že jde o stejného člověka.

Jak jste se vlastně k Piku dostal?
Právě že ani nevím. Jednoho dne zavolal Pavel Melounek, že má pro mě roli. Sešli jsme se v hospodě, potom i s režisérem na La Putyce a bylo to. Mimochodem byl to právě Pavel Melounek, kdo mě před lety vyhodil z posledního kola konkurzu na Snowboarďáky.

Reportáž z natáčení Pika v bohnické léčebně

Pamatoval si to?
Tvrdil, že ne. Ale hlavně je to fuk. Pavla jsem si zamiloval. Díky němu jsem měl poprvé v životě pocit, že mi někdo věří. Že jsem našel člověka, který se rád bude starat o to, jestli točím, nebo ne. Znali jsme se krátce, ale když zemřel, vzalo mě to hrozně.

Vraťme se ještě k vašemu otci. Kolik vám bylo, když jste s ním prožíval jeho závislost?
Když do toho spadl poprvé, bylo mi osm. Podruhé to bylo zhruba před pěti lety, to už jsem ho do léčebny vezl já - právě ke Gregorovi. Víte, na jednu stranu se mi o tom těžce mluví, ale protože stejně jako na Pavlu Gregorovi i na svém tátovi hrozně oceňuju, že s tím bojoval a bojuje, říkám to takhle veřejně.

Pomohly vám zkušenosti s alkoholikem v pochopení role?
Samozřejmě. Leccos jsem s tátou prožil, takže jsem věděl, jak se asi mohl cítit. Samozřejmě jde o úplně jinou drogu, ale závislost je závislost. Taky vím, že se tihle lidi nikdy nevyléčí, ani táta. O to víc obdivuju, když se nevzdají.

Z natáčení filmu PIKO - režisér Tomáš Řehořek (vpravo)

Ví tatínek, že o něm ve filmu mluvíte?
Neví. Ten dopis mi dal on sám, ale že jsem o něm promluvil, to uvidí až v kině. Snad mě pochopí.

Vy vůbec používáte osobní zážitky v tvorbě často: udělal jste představení o dědovi "8", La Putyku jste věnoval otci...
Asi je to tím, že když na něčem pracuju, musí to být s lidmi, kteří mi jsou blízcí, jsou pro mě druhá rodina. Pak už je jen krůček k tomu, aby se pracovní prolnulo s osobním: každý do představení vloží něco svého. A pak jsou pro mě také rodiče velká inspirace: to jak se dívají na svět, na divadlo, jak zápasí se svými běsy. Rodina je zkrátka moje téma odjakživa, nemůžu ji od své práce oddělit.

Nevadí jí to?
Snaží se mi důvěřovat a já se toho snažím nezneužít. Mám své limity. Teď jsem třeba dostal kufr dopisů babičky a dědy, intimní věc. Pomůže mi při práci na nové hře, ale to neznamená, že ji odcituju jako korespondenci mých prarodičů. Beru ji jen jako inspiraci.

Skutr - Understand - Rosťa NovákSKUTR - 8 čili Polib prdel kosům - Rosťa NovákLa Putyka - z velikonoční zkoušky

Rosťa Novák na divadle: zleva představení Understand, 8 čili polib prdel kosům a La Putyka

Mohou za vaše tíhnutí k rodině cirkusácké kořeny?
Asi trochu ano, bez rodiny bych prostě neuměl fungovat. Má to ale dvě stránky. Zrovna jsem manželce četl dopis babičky dědovi. Šest týdnů o něm nevěděli, bylo normální, že trávil na štacích měsíce. A já? Děti mám sice tři, ale vídám je jen v noci v postýlkách. Ano, rodina je pro mě téma, ale blbě se to vysvětluje třeba právě té rodině.

Vraťme se ještě k Piku, respektive k drogám. Máte s nimi zkušenosti?
Mám, ale povětšinou špatné. Což platí i pro alkohol. Pít mě netěší a jsem si jistý, že za to můžou zážitky z dětství. Člověku se tyhle věci vryjí do paměti. S odstupem času jsou to už víc tragikomické obrazy než traumata, třeba jak jsem chodil ze školy místo domů do hospody. Na pepsi se zahnutým brčkem, "úplatek" od táty. Ale je to ve mně.

Co další drogy?

Piko vs Děti

I ve mně dodnes zůstaly obrázky lidí, které zdevastoval heroin. Promítali nám je jako dětem. A v Piku jsou to navíc konkrétní bytosti, lidi, které můžete potkat. Co už může působit víc?

Tráva, hašiš. Taky jednou kokain a dvakrát trip. Asi ale zafungovala otevřená výchova rodičů, se závislostí jsem nechtěl mít nic společného. Navíc mám to "štěstí", že mi droga okamžitě spouští hrozné stavy. Už jsem se viděl shora, astrální vidění tomu říkají. A když jsem si dal po sedmi letech znovu trávu na zájezdu s La Putykou, měl jsem v pokoji listí, pršelo na mě a jako markýz De Sade jsem popsal všechno, co šlo. Ocitl jsem se přesně v tom stavu, kvůli kterému jsem kdysi s trávou přestal.

Donutilo vás Piko promluvit si o drogách se syny?
Dvanáctiletý Kryštof v Piku hraje, navíc myslím, že je rozumný. Zatím nic vysvětlovat nechtěl, ale když přijde, rád mu odpovím. A menšímu je pět, u něj je ještě brzy na taková témata.

Rosťa Novák si ze sebe umí udělat legraci

Vezmete toho staršího na premiéru?
Vezmu, má na to podle mě ten správný věk. Jsem jen zvědavý, jestli všechno pochopí. Když viděl v jedné z mých her záběr s bratříčkem z porodnice, rozbrečel se. Dítě těsně po porodu na něj tehdy bylo moc. Vždycky je třeba hledat hranici, jak a kdy se s dětmi o určitých věcech bavit. Což ale neznamená mlčet.

Takže souhlasíte, aby na Piko chodily i malé děti?
Určitě. I ve mně dodnes zůstaly obrázky lidí, které zdevastoval heroin. Promítali nám je jako dětem. A v Piku jsou to navíc konkrétní bytosti, lidi, které můžete potkat. Co už může působit víc?

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

6 příspěvků v diskusi