Děj baletního dramatu i osoby se shodují se Shakespearem, Verona je však současné město s betonovými zdmi ozdobenými graffiti, boj mezi Kapulety a Monteky má rysy války gangů či mafiánských rodin a Benvolio cituje z dnešních novin. Shakespearův text i Prokofjevova hudba jsou zapomenuty - diváku, zvykej si na velkoplošné video a smiř se s tím, že nebudeš jen pozorovatelem.
V prvním dějství se soubor sžívá s rolemi; zcizující vstupy režiséra (osobně Ján Ďurovčík) stále připomínají, že publikum sleduje "zkoušku". Propojení s předtočenými sekvencemi na velkých plátnech je ovšem velmi promyšlené - působivé jsou obří tváře Monteka (Andrej Hryc), Kapuleta (Richard Müller) či pátera Vavřince (Ján Gallovič). Zajímavý - byť trochu diskutabilní - nápad je komentování děje televizní hlasatelkou (Aneta Paríšková). Video však taneční a herecké výkony nepřebíjí, ale doplňuje. To, že je bratislavský soubor tanečně velmi dobrý, schopný ztvárnit role i neklasickými prostředky, bylo zřejmé již ve Vtáku Ohnivákovi. A v Romeovi a Julii dokazuje, že jeho členové jsou dobří i herecky. Spojení dynamického tance s dramatickými monology vzbuzuje obdiv - zkuste třeba někdy při běhu recitovat!
Ďurovčíkův taneční jazyk je něžný v milostných duetech, dramatický v konfliktech, přisprostlý v "einkesselbuntes" scénách; i když tam má co dohánět. V souboru účinkují jedinečné individuality, jež se shodnou i při náročných sborech. Romeo Martina Vraného je chlapecky pružný (leč herecky nejslabší), Julie Nikolety Rafaelisové dívčí a hravá, ale přesvědčivě ženská, Benvolio (Martin Kováč) vtipně komentuje slovem i pohybem, "čtyřprocentní" Merkucio (Vladislav Šoltýs) společně s chůvou (Marianna Paulíková) dojímají svou láskou a oddaností.
U Ďurovčíkovy adaptace slavného dramatu jen zamrzí závěrečné polopatické memento mori. Jinak je Romeo a Julie vpravdě současná inscenace pro přemýšlivé diváky. Bratislavské divadlo tanca pak představuje soubor, který nemá v západní části bývalého Československa obdobu.
Bratislavské divadlo tanca: Romeo a Julie | |
choreografie a režie |
Ján Ďurovčík |
hudba | Henrich Leško |
libreto a texty | Nikita Slovák |
Laterna Magica 8. a 9. ledna |