Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Román Pýthie z pera Atwoodové baví ironickým feminismem

  12:30aktualizováno  12:30
Margaret Atwoodová napsala román Pýthie o Joan Fosterové, která je autorkou stejnojmenné básnické sbírky. I tak lze ve zkratce charakterizovat třetí knihu patrně nejslavnější kanadské autorky, jejíž hrdinkou je spisovatelka. Postava, která má problém s identitou: kromě kritikou opěvované feministicky laděné poezie je totiž utajenou autorkou brakové literatury.

Román Margaret Atwoodové dává políček konvencím brakové literatury. | foto: David Port

Tématem kontroly nad životem připomíná Atwoodové pozdější vrcholnou prózu Slepý vrah, paralelu však lze vést i s Ženou k nakousnutí. Jak Joan, tak protagonistka prvotiny Atwoodové jsou totiž na počátku příběhu vnímány jako oběti, které svou bezmoc promítají do vztahu k jídlu. A všechna tři díla jsou navíc příjemně ironicky feministická.

Přebal knihy Pýthie Margaret AtwoodovéÚstředním traumatem Joanina dětství a mládí je až chorobná obezita, kterou se bouřila proti matce vyžadující úhlednost, a není tedy divu, že i její dospělé a štíhlé já pronásledují dva přízraky: matčino údajné astrální tělo a záhadná Tlusťoška, kterou snadno dešifrujeme jako potlačenou minulost.

Nemenší měrou se ovšem na hrdinčině vývoji podepsal věčně nepřítomný otec. Za války se specializoval na vraždy zrádců odboje, zatímco v době míru působil v nemocnici jako lékař-anesteziolog, a tuto dichotomii muže-zabijáka či muže-zachránce pak Joan promítá do všech svých pozdějších partnerů.

Zachránci, nebo padouchové?

Zachráncem nebo padouchem je pro ni nejen polský hrabě, jehož milenkou se stala v Anglii, ale také politický aktivista Artur, jemuž chce být adekvátní manželkou. Z její zpovědi je tak záhy zřejmé, že má tendenci sebe samu vnímat jako hrdinku v romantické zápletce, která vyústí v ideální lásku. Proto tolik rozumí konzumentkám laciného čtiva toužícím uniknout před nedokonalou realitou, kterou by šlo změnit jen za cenu veliké bolesti a obtíží.

Jistě, Joanino dospělé já je schopné jak pronikavých postřehů, tak neotřelého vyjádření. Muže obdivně upírajícího zrak na objekt erotické touhy srovnává se psem prohlížejícím si hydrant.
Se sarkastickou nadsázkou líčí i svůj nezdařený pokus o fingovanou sebevraždu: do jezera tradičně znamenajícího křest a nový život komicky padá z nezvladatelné plachetnice.

Které já však v závěru vítězí, není vůbec jasné. Joan se v Itálii místo pocitu osvobození zmocní paranoia a fikce se životem se jí promíchá natolik, že ve snaze uchopit život do vlastních rukou praští flaškou naprosto nevinného chlápka.

Humorně nejednoznačný konec je oproti sentimentálně očekávané smrti nebo sňatku finálním políčkem konvencím braku, nevyváží však místy překombinovanou zápletku.

Královský Dikobraz (občanským jménem prachobyčejný Chuck Brewer) je nepříliš vtipnou karikaturou extravagantního života, která má nejspíš shazovat vznešenost protagonistčiných sladkobolných postav obdařených jmény jako Edmund De Vere.

Pro vyústění příběhu do Joaniny předstírané sebevraždy určitě nebylo třeba epizody s dynamitem, a hlavně: proč je Joanina Pýthie výsledkem spiritistického automatického psaní, kdy ruku autorce zírající se svíčkou do zrcadla vedl neznámý duch? Někde to zrcadlení přece musí přestat – a vysvětlení, že v hororových slaďácích jsou právě v módě okultní vědy, vážně nestačí.

MARGARET ATWOODOVÁ - Pýthie
Přeložil Viktor Janiš. Mladá fronta, 384 stran, 349 korun
Hodnocení: 80 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.