RECENZE: O krok blíž k filmařskému peklu. Román pro pokročilé je Sezn@mka 2

Právě zemřela naděje, že po křiklavě neumělé prvotině Sezn@mka už nemohou tíž tvůrci dostat šanci. Jejich novinka Román pro pokročilé přiblížila českou romantickou komedii zas o krok blíže k filmařskému peklu.

Kdyby Sezn@mka před třemi lety stvořila hit, ještě by se dalo chápat účelové pokračování. Jenže 114 tisíc diváků a patnáct milionů na tržbách není zrovna argument; možná i proto si druhý režijní a scenáristický pokus Zity Marinovové zvolil název odkazující spíše k Románu pro ženy, ač s ním má společného pouze herce Marka Vašuta v hlavní roli. Jinak jde vyloženě o Sezn@mku 2.

Stejné téma: potrestaný stárnoucí sukničkář, jen s tím rozdílem, že minule hrál tutéž šarži Jiří Langmajer. Stejná rekvizita: internetová seznamka s elektronickou korespondencí v obraze. A stejně kostrbatá zápletka: tehdy hrdina netušil, že se zapletl s nejlepší kamarádkou své manželky, nyní netuší, že randí s majitelkou vedlejšího hotelu, s níž přitom vede konkurenční válku; navíc to neví ani dotyčná dáma čili Jitka Čvančarová.

Celá švanda spočívá v tom, že za anonymními internetovými námluvami by mohl teoreticky namísto tajemné krásky stát „třeba velkej tlustej Číňan“, jak hrdinu varuje jeho neméně zhýralý bratr v podání Miroslava Etzlera. Ale kéž by to byl opravdu Číňan, zatouží divák.

Tolik odvahy k bláznivé až nekorektní nadsázce totiž autorka bohužel nemá, navíc Vašutovi neposkytne ani drobná zrnka osobitého vtipu v dialogu, jaká zachraňují Langmajera v jinak příbuzné milostné taškařici Přes prsty.

Přitom Vašut s Etzlerem by dokázali ze sourozenecké dvojice stvořit docela milý, sebeironický tandem vypelichaných bohémů, jenže nedostali munici. Slovní humor se omezuje na vypravěčský monolog s obehranými moudry typu „Zatloukat, zatloukat, zatloukat“, situační zase zahrne pouze několik velice neobratně aranžovaných pádů do sněhu. Přesněji řečeno do umělého sněhu, protože okolí sjezdovky se zelená, a tak je tomu v zimním Románu pro pokročilé se vším.

Věčné stereotypy

Co vlastně postavy kromě jednoho krkolomného nedorozumění po celých pětadevadesát minut dělají?

Prodávají sponzorské výrobky, ať střídají letoviska a bary, popíjejí sekt, pořizují si šperky nebo obleky. Agresivní product placement se u Sezn@mky ještě dal omluvit debutantskou nejistotou, jak s ním zacházet, ovšem v Románu pro pokročilé už je na hraně arogance.

Román pro pokročilé

15 %

Česko, 2019, 95 min

Režie: Zita Marinovová

Scénář: Zita Marinovová

Hrají: Marek Vašut, Jitka Čvančarová, Miroslav Etzler, Vanda Hybnerová, Berenika Kohoutová, Vincent Navrátil, Ladislav Hampl, Dominika Myslivcová, Eva Decastelo, Karel Zima, Jitka Sedláčková

Kinobox: 30 %

IMDb: 2.7

Labyrintem nejotřelejších stereotypů o „levhartech“ neboli tatících schvácených věčným milostným lovem a zhrzených ženách osnujících rafinované pomsty kličkují horko těžko i zkušení herci, natož epizodní slečny, nemluvě už vůbec o práci s komparzem, který se v pozadí čistě jen toporně vyskytuje.

Milosrdných pět procent lze udělit za sarkastický rituál loučení s nenáviděnou osobou „už teď se mi po tobě stejská“ a deset procent pak za jedinou skutečnou zábavu, byť se odehrává mimo plátno, tedy za ryze zákulisní sebevražedný boj dvou komerčních stanic. Zatímco Sezn@mka vynesla Primě při loňském a letošním uvedení vždy kolem půl milionu diváků, její odnož Román pro pokročilé si už pro své vysílání zajistila Nova.

A dobře jim tak; oběma. Ledaže by televize podporu špatných slohových prací natočených bez základní znalosti řemesla vykazovaly v daňovém přiznání jako charitu.