Když loni vyrazili Rolling Stones na turné nazvané No Filter, museli za nimi tuzemští fanoušci jet do Německa či Rakouska. A desítky nebo stovky jich to skutečně udělaly. V průběhu letního pokračování šňůry už Stouni Česko neminou. Vracejí se jedenáct let po posledním koncertu v Brně, v naší metropoli nehráli dokonce patnáct let.
A ohlášený pražský koncert slibuje velký zážitek. Dá-li se soudit podle podzimní části turné, potom jsou sedmdesátníci z Rolling Stones ve skvělé formě. V Mnichově dojem z koncertu nepokazil ani déšť, kapela hrála se stejnou silou jako před lety a Mick Jagger na pódiu opět naběhal pěkných pár kilometrů. Dokonce i kousky, které nepatří mezi hity, tedy třeba písně z aktuální desky Blue & Lonesome, působily v rámci show pro více než sedmdesát tisíc lidí naprosto dokonale.
Srovnatelná návštěvnost se přitom dá čekat i od pražského vystoupení. Na AC/DC sem v květnu 2016 přišlo šedesát tisíc lidí, na Guns N’ Roses loni padesát tisíc. Po Stounech prahnoucí publikum by v tomto ohledu mohlo trhat rekordy. Prostor na pláni nedaleko konečné metra ostatně skýtá dostatek prostoru.
Nastávající koncert Stounů pochopitelně nebude mít stejnou atmosféru jako jejich první vystoupení na Strahově v září 1990, kdy se mnoha lidem potvrdilo, že železná opona opravdu padla. Ani jej neuvede Václav Havel jako čerstvý exprezident na Letné v roce 2003. Ale i když Rolling Stones spadají do kategorie hudebních dinosaurů, jejich koncerty stále ještě patří k nejvyhledávanějším akcím.
Není divu, protože sice „je to jen rokenrol“, ale pořád ho milujeme, abychom parafrázovali jeden z jejich textů. V čem to kouzlo tkví? V tom, že žádná jiná z hvězdných kapel zlatých šedesátých let dnes nevyprodává stadiony.
Stouni jsou – jako ti dinosauři – připomínkou dob dávno minulých a mnohdy zromantizovaných. Ale nejsou zkamenělinou, nejsou ani naklonovaní, jsou to pořád Mick Jagger, Keith Richards a Charlie Watts, kteří ji tvořili v šedesátých letech, a Ronnie Wood, jenž se přidal v polovině sedmdesátých. Šedivější, vrásčitější, ale nefalšovaní. A navzdory oprávněným obavám pořád zatraceně dobří.
