Vyděděnec, odpadlík, nepřístupný cynik a tvrdohlavý mezek. Jeden z nejuznávanějších skladatelů, jehož majetek je odhadován na téměř sto milionů liber. Zakládající člen skupiny Pink Floyd, z níž nakonec po slavném soudním procesu ve zlém odešel.
Dvaašedesátiletý Roger Waters se na sólovou dráhu vydal před dvaceti lety, příští týden se českým fanouškům představí již podruhé. Jeho příznivci se opět mohou těšit na slavné hity z éry Pink Floyd jako Another Brick In The Wall (Part 2), Wish You Were Here či Shine On You Crazy Diamond. Chybět by však neměly ani písně z Watersových sólových alb.
Jazzové inspirace
George Roger Waters se narodil v Cambridgi 9. září 1944 jako třetí potomek učitelského páru Mary a Erika Fletchera Watersových. Otce nikdy nespatřil - padl ve válce na italské frontě. Od dětství měl rád jazz a blues: "Vyrostl jsem na Bessii Smithové a Leadbellym, stejně jako na moderním jazzu téhle éry - mými favority byli Monk, Mingus, Todd Blakey či Johnny Hodges."
Jeho matka byla ovlivněna myšlenkami levicových radikálů, takže Waterse odjakživa zajímala také politika. "Pocházím z ateistické rodiny, díky matce jsem neměl šanci myslet jinak než v socialistických měřítkách," tvrdí muzikant, do jehož tvorby vždy prosakovala společenská témata.
Po střední škole začal studovat architekturu, ale stíhal i hru na kytaru a se spolužáky Rickem Wrightem a Nickem Masonem založil svou první rhythm&bluesovou kapelu. Říkali si Screaming Abadabs a po pár koncertech přibrali do party Syda Barretta, bláznivého génia, který do kapely přinesl punc jedinečnosti.
Nové jméno si čtveřice půjčila od bluesových muzikantů Pinka Andersona a Floyda Councila. Záhy patřili Pink Floyd mezi nejpopulárnější londýnské kapely. V roce 1967 vyšlo první album The Piper At The Gates Of Down. Pro Syda Barretta bylo také posledním.
Jeho stupňující se psychické problémy skončily hospitalizací v léčebně a na jeho místo nastoupil David Gilmour, další Watersův spolužák z Cambridge.
Série úspěchů
Po Barrettově odchodu se Waters postupně stával šéfem a hlavním autorem písní, v čele Pink Floyd stál až do roku 1985. V roce 1973 vydala kapela The Dark Side Of The Moon (Odvrácená strana Měsíce). Deska se stala jednou z nejprodávanějších na světě a zůstala jí dodnes.
Následovala alba Wish You Were Here a Animals, dvojdeska The Wall vedla v roce 1979 snad všechny hitparády světa. Poslední album The Final Cut natočil Waters s Rickem Wrightem, Nickem Masonem a Davem Gilmourem v roce 1983. Pak už se cesty Waterse a Pink Floyd definitivně rozešly.
Pro Waterse skončil odchod porážkou, byť se k němu rozhodl dobrovolně. Prohrál totiž také spor o značku, ale jako muzikant se nevzdal. Rok po rozpadu vydal album The Pros And Cons Of Hitch Hiking, následovalo Radio K.A.O.S.
Výletem do světa vážné hudby se pro Waterse stalo zatím poslední album Ça Ira. Životním zážitkem byl pro něho ovšem v roce 1990 koncert přímo u berlínské zdi, kde 200 tisícům nadšených lidí předvedl svůj opus The Wall. Bylo jasné, že svět na něho nezapomněl.
