Roe-Deer by se s počtem členů prošlých kapelou mohli ucházet o zápis do české guinessovky. Pražská kytarovka, která vydává nové album Take, přežila vlastní smrt a snad už má nadlouho vybráno.
Nemá cenu probírat všechny ty příchody a odchody, protože by se v tom ani čert nevyznal. Dlouhodobí příznivci nicméně dělí historii kapely na dvě zásadní etapy - před Emou a po Emě. Na začátku všeho byli v roce 1999 basák Šmity, zpěvačka Ema Brabcová a kytarista Vráťa Kugler, kterého později vystřídal Filip Míšek.
Tehdy si ještě hráli s mašinkami, což Šmity po čase striktně zatrhl. Při premiérovém soustředění na chatě uzřeli za oknem srnku a název byl na světě. V roce 2001 natočili debutové CD Everforever a začali ozvláštňovat koncety doprovodem smyčcového kvartetu nebo saxofonem Emina otce Edy.
Ema s Filipem však začali uplatňovat své nápady v bočním projektu Khoiba a schylovalo se k jejich dezerci, kterou se napoprvé ještě podařilo zažehnat. V roce 2003 vyšlo úspěšné album Aquaparty, které neušlo pozornosti rádií a díky turné s Tata bojs začala kapela vcházet do širšího povědomí. Před festivalem v Trutnově ale Ema oznámila, že v Roe-Deer nezvratně končí.
Fanoušci se zoufale chytali za hlavu, muzikanti jí nevěřícně kroutili a Šmity šokem zkameněl úplně. „Bylo to pět let takovýho toho vopruzu, kterým musí projít každá kapela, co začíná, a když se pak začne sklízet ovoce, tak jsem z toho měl bejt vynechanej,“ komentuje svůj tehdejší pocit.
Trojice se dohodla, že odehraje koncerty do konce roku a tradičním vánočním koncertem v Rock Café to definitivně uzavře. Tečka to byla působivá. Kapela namísto patetických proslovů a teatrálního dojetí nechala promlouvat jen vlastní hudbu a v samotném finále rozburácela nástroje do katarzního hlukového řinčení.
Druhý nádech
Všichni měli zato, že s Roe-Deer je ámen, protože se Šmity musí po takové facce zákonitě upít k smrti. Ovšem zmýlili se. Když přijde podobná rána, buď to člověka srazí a vypne anebo vyprovokuje k téměř hysterické hyperaktivitě. Šmity je z druhého ranku, a i když si tehdy musel procházet peklem, rozhodl se okamžitě jednat.
Ukázalo se, že nahradit Emu nebude taková legrace, jak si původně představoval. Na inzeráty se přihlásilo pár děvčat, která později zkoušela štěstí i v Superstar, ale srovnatelná náhrada zjevně neexistovala. Když už začal propadat beznaději, vzpomněl si v polospánku na Andrzeje Palce, charismatického imitátora Roberta Smithe z curáckého revivalu Deep Decline, který měl jednu zásadní přednost - skládal písničky.
Andrzej vzpomíná: „Byl jsem na koncertě Roe-Deer v Akropoli a ten den jsem se dozvěděl, že budou končit. Říkal jsem si: Sakra, ať nehledaj holku, ať si najdou kluka. Ani v nejmenším mě nenapadlo, že bych to měl bejt já. No a najednou mi přijde z neznámýho čísla esemeska: Pojď na pivo. Bez podpisu. Pak mi to číslo zavolalo a byl to Šmity.“ Zpěvák byl na světě a začal kolotoč hledání zbylých dvou členů.
Jen na postu kytaristy se vystřídalo osm lidí. Sestavu nakonec doplnil tehdejší kytarista kapely Miou Miou Almela a bubeník Jára Rolc. „Upřímně řečeno, ta nová sestava byla zpočátku hroznej propad,“ svěřuje se Šmity. „A já byl z toho rozdílu nešťastnej. Ve starých Roe-Deer už to dohromady hrálo jako kráva, ale tady jsme teprve hledali, co a jak.“ Noví Roe-Deer od začátku nasadili šílené tempo.
V prosinci byl poslední koncert staré sestavy, v březnu první koncerty nové. Pustili ven hitovku The Stranglers a v létě už šli točit album Lollipop. „Otázka je, jestli jsme to uspěchali nebo ne. Tenkrát jsme přišli o spoustu fanoušků, protože tam byl kvalitativní sešup,“ přemýšlí basák s nejníže zavěšenou basou v Čechách. Fandové byli každopádně novou sestavou zaskočení, ale zároveň rádi, že se nad Roe-Deer nezavřela voda.
Kruh se uzavírá
Šmity musel nervově ustát ještě jednu výměnu bubeníka a kytaristy. „Je to přesně rok a měsíc, co jsme se ustálili na dnešní čtyřčlenný sestavě, což je poprvý od pravzniku s Emou, kdy jsme stabilně čtyři,“ říká Šmity.
Kytaru dnes drží v ruce Adam Voneš a za bicími se definitivně usadil bubeník EOST Marek Klasna. „Vtipný bylo, že jsme objevili fotku ze křtu Lollipopu, kde vedle sebe stojej Mára s Adamem, který se v tý době neznali a ještě holka, se kterou pak chodil Adam a taky jí tehdy neznal. Příchodem Máry se kruh uzavřel a cejtim, že začíná vát novej vítr, vlejvá se do nás nová síla,“ pochvaluje si.
Přesto se nabízí otázka, zda ho odchod Emy a Filipa nepoznamenal natolik, že se mu vrací jako noční můra: „Zákonitě se to na mě podepsat muselo. Ale chodím za vědmou (Vědma vybrala i název nové desky, jak jsme psali v minulém čísle, pozn.redakce). Loni touhle dobou jsem u ní byl poprvý a už tehdy mi předpověděla, že 2nd Floor Boy bude bodovat v hitparádách a načrtla i to, že ho bude produkovat Honza Muchow.
A jelikož vědma říká, že nový CD přinese určitej úspěch, cejtim se jistější,“ tvrdí Šmity. K produkci alba Take si přizvali Martina Ledvinu, výsledný mix má na starosti Sebastien Richard ze San Franciska. „Ledvina dělal se Sebastienem v Americe album Dusilky. Původně jsme mysleli, že to Sebastienovi jen pošlem, on to smíchá podle svýho a buď to bude super, anebo se budeme divit ve špatným slova smyslu. Nakonec to ale míchal tady,“ říká Šmity a pochvaluje si výsledek.
Deska je podle slov kapely pestrá. „Jsou tam nátěrovky i tři totální popíky, sedmnáctiminutová instrumentálka i půlminutovej úlet s kontrabasem,“ říká Šmity a kytarista Adam ho doplňuje: „Jsme zvědaví, jestli nám daj novináři sežrat to, že je to žánrově rozplizlý nebo to naopak pochválí za nadžánrovej nadhled. Jediný, co všechny ty věci spojuje, je určitá podtextová neveselost, což platí hlavně o textech, protože Andrzej není optimistickej textař.“
Během října Roe-deer odehrají čtyři domácí koncerty a pět v Rakousku a Slovinsku. „Teď se dostáváme tam, kde jsme byli s Aquaparty. Taky druhá deska, taky se to rozjíždí. Nemůžu říct, že bych toho dvojitýho rozjezdu nelitoval, ale co člověka nezabije, to ho posílí,“ uzavírá Šmity. Tak schválně, jestli ta čára vyrytá v kopytu Roe-Deer bude napříště už jen dorůstat a sílit...
