Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uctívali ho jako Elvise. Konec kariéry nebyl horší než druhá světová, říká

  13:56aktualizováno  13:56
V pražském Foru Karlín večer zahraje Sixto Rodriguez. Příběh hudebníka, jenž se stal ikonou boje proti apartheidu, zmapoval oscarový dokument.

Sixto Rodriguez, tedy hudebník s fascinujícím osudem, vystoupí v ČR poprvé. | foto: Profimedia.cz

Několik dekád strávil mimo hudební byznys a živil se jako stavební dělník. Příběh o tom, jak se Rodriguez dozvěděl, že ho v Jihoafrické republice uctívají jako Boba Dylana či Elvise Presleyho, zachycuje Oscarem oceněný dokument Pátrání po Sugar Manovi. Právě díky němu se z něj po sedmdesátce znovu stal muzikant, o jehož koncerty je zájem po celém světě.

Příběh dělníka slavnějšího než Elvis

Recenze oscarového dokumentu

Z dokumentu Pátrání po Sugar Manovi

Jsou to tři roky, co se o vašem příběhu prostřednictvím snímku oscarového dokumentu dozvěděl celý svět. Jak se změnil váš život?
Pro mě to bylo jako další pokračování celé té ságy. Když to shrnu, můj příběh se stal globálním. Už ho neznali jen moji známí a lidé v Jižní Africe. Díky mezinárodní distribuci byl přeložen do různých jazyků. Rozšířil se díky současným technologiím. A já jsem začal jezdit na koncerty po celém světě. Jedním slovem, prožil jsem transformaci.

Cítíte se konečně umělecky doceněný?
Ano, cítím velké zadostiučinění. A myslím, že se věci měly stát, tak jak se staly, i když to nebylo vždycky lehké.

Musel to být docela šok, když jste se dozvěděl o své popularitě v Jižní Africe.
Už nějakou dobu jsem se hudbě vůbec nevěnoval, když se v Detroitu objevil chlápek, který si říkal Sugar. Ukázal mi, že si u něj doma myslí, že jsem slavný jako Elvis. Všechno, co se tam dělo v sedmdesátých letech. Za rok jsem jel turné po Africe a viděl na vlastní oči publikum a jeho reakce. Celé se to stalo jen díky jeho zvědavosti a entuziasmu. Jinak bych byl asi jenom legenda.

Vy jste se v šedesátých letech v lokálních poměrech proslavil písničkou Sugar Man...
Byl to jenom motiv, jenom nápad, jak mají po sobě jít akordy. A je tam jedna harmonická změna, která podle mě dává té písničce na síle. Ve své době se hrála v rádiích, ale ukázalo se, že jedna tříminutová skladba celou kariéru neudělá. Já byl vždycky písničkář, kytarista, tehdy jsem však hrál s celou kapelou, klávesami a vším. Věřil jsem tomu. Ale i když umělecky jsem se cítil naplněný, neuživilo mě to.

Jaký to byl pocit, ukončit hudební kariéru? To přeci není nic jednoduchého.
Byl jsem unavený ze všech těch zklamání. Přestal jsem mít trpělivost. Ale nebylo to horší než třeba druhá světová válka.

Co bylo nejtěžší na tom vzdát se muziky?
Nikdy jsem se nevzdal muziky jako takové. Pořád jsem hrál, skládal písničky, jenom jsem zjistil, že mě neuživí. Komerční úspěch byla až druhá věc. Když jsem zjistil, že ho mám, příjemně mě to překvapilo, ale nebyl to důvod, proč moje písničky vznikly.

Fotogalerie

Právě vaše písničky se staly důležitým hlasem proti apartheidu v Jižní Africe. Proč právě ony?
Protože kladou otázky. A mají v sobě témata, která jsou dodnes platná. A která je třeba klást dnes stejně jako v minulosti.

Jaké to bylo, stát s nimi po letech zklamání najednou uprostřed vyprodaného sálu v Kapském Městě?
Hlavně mě překvapilo, jak milí lidé kolem mě byli. A jak skvěle fungovali jako publikum. Hudba je pro mě vytváření dobrého pocitu, dobré nálady. Ale tohle v sobě ten koncert měl spolu s momentem vzájemného očekávání. Proto rád hraji na nových místech. A i proto se těším do Prahy, protože zase poznám jinak naladěné publikum. To si myslím, že je klíč k dobré hudbě. Celý se jí odevzdat.

Samozřejmě se nabízí otázka, zda přijdete s novou deskou?
Úspěch dokumentu mi otevřel cestu do celého světa. Všechen čas tak trávím koncertováním a poznáváním publika. Samozřejmě, že nějaký materiál mám, ale ještě to není aktuální. Vemte si, že v Praze budu poprvé, moje písničky u vás naživo zazní poprvé. Tak jaké to asi může být?

No já jsem váš fanoušek, tak jsem taky moc zvědavý.
Tak uvidíme. Mějte se, a i když jsem u vás nikdy nebyl, tohle umím (lámanou češtinou): Na zdraví!

Autoři:



Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Pěkný ročník. Přesto karlovarský festival tančí nad propastí

Dojatý Jaromír Hanzlík přebírá ocenění za přínos českému filmu od Jiřího...

Závěr 53. karlovarského festivalu, který na ČT1 sledovalo 257 tisíc lidí, zářil od show bratrů Cabanů přes náš úspěch v...

Alkohol může být zrádný, popsal David Švehlík Za scénou

Švehlík byl ve Varech hostem natáčení dalšího dílu našeho pořadu Za scénou,...

Ve čtvrtek do českých kin zamíří snímek Úsměvy smutných mužů, který vznikl podle stejnojmenné knihy spisovatele Josefa...



Zemřel herec Václav Glazar, proslavil se v kostýmu jeptišky v Kameňáku

Z filmu Kameňák

Václav Glazar zemřel ve středu, bylo mu 65 let. Informaci přinesl režisér Zdeněk Troška, jehož série filmových Kameňáků...

Mamma Mia! Muzikál je zpět, se Streepovou, Brosnanem i babičkou Cher

Záběr z pokračování snímku Mamma Mia!

Filmařsky sice žádná sláva, ale nakažlivá nálada, výteční herci a písně skupiny ABBA vylepšili před deseti lety...

VIDEO: Buď zemře hladem, nebo mezi žraloky. Útěk znovu zkusí Motýlek

Motýlek

Koncem září přijde do kin nová verze slavného dramatu Motýlek. Roli muže, který se snaží uprchnout z trestanecké...

Další z rubriky

Nemám chuť na turné po kulturácích, chci radši do haly, plánuje Ztracený

Marek Ztracený v pražském Foru Karlín (27. listopadu 2017)

Marek Ztracený má úspěšný rok. Pro Karla Gotta napsal titulní píseň na jeho desku Ta pravá, hostoval mu v O2 areně a...

Vítejte v Blackoutu. Vychází raritní koncertní nahrávka Davida Bowieho

David Bowie

Fanoušci Davida Bowieho dostávají povedený dárek. Je jím živé dvojalbum Welcome To The Blackout, které dosud mohla...

Královny Středomoří odstartují hudební výlet po jižním pobřeží

Véronique Gens přijela z Francie.

Jmenovaly se Armida, Faidra či Kirké, spojovala je krása, dramatické osudy, ale také moře, u něhož se jejich příběhy...

Najdete na iDNES.cz