Robbie Williams překvapil novou deskou

Když byl Robbie Williams jedním z pěti zpěváků klasického chlapeckého boybandu Take That, fandily mu ty holčičky, kterým se líbil v roli nekonformního zlého chlapíka uprostřed ostatních cukrujících hochů. Take That se v roce 1995 rozpadli a skoro všichni předpokládali, že se jejich hlavní zpěvák Gary Barlow stane velkou britskou hvězdou. Barlowův nástup byl tak impozantní, že málokdo postřehl, že zároveň s ním debutoval jako sólista i Robbie Williams.

Jeho provedení písně Freedom 90 od George Michaela bylo málem propadákem roku. Po pěti letech je situace opačná. Na Barlowa si nikdo ani nevzpomene a z chlapáckého Robbieho Williamse je světová superhvězda, která měla na svém loňském albu Sing When You're Winning pět globálních hitů.

Jistěže, jednou z nesporných Williamsových výhod je jeho schopnost být stylotvorný, proměňovat se podle předpovídaných módních trendů a dobře to prodat tisku. Zároveň není pochyb o tom, že Williams je největším pěveckým chameleonem své generace; někdy se mluví o cynismu. Jeho první nahrávky měly poměrně blízko k britským rockovým kapelám typu Oasis, loňské album oproti tomu obsahovalo postmoderní směsici všech stylů: od Brechtova dvorního skladatele Kurta Weilla po brilantní taneční duet Kids s diskotékovou divou Kylie Minogueovou. Přesto Williamsovo letošní rozhodnutí, že natočí v sinatrovském duchu album swingových evergreenů, mnohé šokovalo.

Když se o něco podobného pokusí superhvězda s cílovou skupinou posluchačů mezi dvaceti a třiceti roky, vzniknou logicky úvahy o uměleckém kamikadze. Málokdo si ovšem uvědomí, že obdiv k Franku Sinatrovi je v anglické populární hudbě přítomen po celých posledních dvacet let. Zpěvák Bono z U2 dodnes považuje za velkou čest, že směl natočit s modrookým Frankiem „virtuální“ duet, Mick Hucknall ze Simply Red ho vždycky cituje jako svůj největší vzor a George Michael zkusil zazpívat čtyři písně z jeho repertoáru na svém zatím posledním albu Songs From The Last Century. Williams svou deskou se sebeparodickým názvem Swing When You're Winning tak vlastně jen plnou vahou navazuje na jednu z anglických hudebních tradic.

Samozřejmě je velmi těžké nabídnout takové album svým cílovým posluchačům a kalkuluje se i s tím, že dnes teprve šestadvacetiletý Williams se chce z poprockové hvězdy stát miláčkem střední a starší generace - obrazně řečeno přejít od novomanželů k babičkám. Dramaturgie desky je však velmi rafinovaná a ke starému, s velkým orchestrem natočenému repertoáru přidává hosty, kteří jsou atraktivní i pro mladou generaci. V slavném duetu Somethin' Stupid zpívá part Sinatrovy dcery Nancy herečka Nicole Kidmanová a k natáčení písně Things, známé u nás v Matuškově provedení jako Láska je lék, přizval mladou britskou herečku Jane Horrocksovou. Zabírá to dokonale a stařičké Somethin' Stupid si bez problémů pronajalo první místa evropských žebříčků nejhranějších písní, daleko před nejmódnějšími tanečními hity.

Zatímco všude na světě je Robbie Williams mediálním bohem, s úspěchem v Americe má prozatím ještě starosti. „Než konečně vnutíte své album farmářovi z Nebrasky, máte už dávno po kariéře," poznamenal před lety výstižně jeden z jeho kolegů. V roce 1998 se jeho management a vydavatel pokusili o první útok na americký trh. Ohlas byl o něco menší, než se čekalo. Minulá deska byla podle znalců amerického trhu „příliš anglická“. Tentokrát by mu to mělo vyjít. Co může být američtější než písně Deana Martina, Sammyho Davise a Franka Sinatry?

Robbie Williams: Swing When You´re Winning - booklet 2.

Robbie Williams: Swing When You´re Winning - booklet.

Robbie Williams: Swing When You´re Winning - obal CD.