Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Robbe-Grillet si hraje s realitou i se čtenářem

  1:00aktualizováno  1:00
Tvůrčí principy, které Francouz Alain Robbe-Grillet prosazoval jako spisovatel i teoretik, považovali někteří už koncem 60. let za zastaralé.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: CorbisProfimedia.cz

Román Repríza je však dokladem, že i v současné době autor patří k nejvýznamnějším světovým prozaikům.

V roce 1957, kdy byly na světě dvě autorovy rané prózy Gumy a Žárlivost (česky vydané v letech 1964 a 1965), označil Robbe-Grillet tradiční způsob literárního vyprávění za nemožný.

Jako teoretik "nového románu" a autor esejů Za nový román (česky 1970) odmítá realistickou nápodobu skutečnosti a nahrazuje ji subjektivní perspektivou. Postoj k realitě, který prosazoval, je znát i ve scénáři ke kultovnímu filmu Alaina Resnaise Loni v Marienbadu (1961).

Kam dospělo Robbe-Grilletovo zacházení se skutečností v díle Repríza, vydaném v roce 2001, když o životnosti principů "nového románu" už v letech 1968 a 1969 pochybovaly i takové osobnosti jako Roland Barthes či Michel Foucault?

Toulky rozděleným Berlínem
Román Repríza nás zavádí do Berlína zničeného válkou a okupovaného vítěznými mocnostmi. V roce 1949 sem přijíždí agent francouzské zpravodajské služby. Smysl úkolu, kterým je pověřen, mu není znám, jelikož nadřízení spoléhají na jeho slepou oddanost a informovali ho pouze o nezbytných jednotlivostech. Kromě toho jej váže k Berlínu zamlžená vzpomínka z dětství.

Film Loni v Marienbadu sugestivně zachytil bloudění těžko identifikovatelné mužské postavy zámeckými sály. Jako by jeho tvůrci chtěli ponechat diváka v nejistotě a škodolibě mu odpírali rozuzlení zápletky.

V románu Repríza je agentova cesta do Berlína vyčerpávající anabází, v jejímž ztvárnění si Robbe-Grillet rovněž pohrává se čtenářem. Nečekaný přechod z jedné okupační zóny do druhé, nejistota, na kterém nádraží to vlak vlastně zastavil, či protagonistovy obavy, zda se z peronu vrací do správného kupé – to vše spolu s motivem dvojníka dle principu "ten druhý jsem já" vytváří podivný topografický prostor města, rozděleného až do roku 1989.   

Politické odlišování dobra a zla autor zpochybňuje tam, kde je řeč o "protifašistických pseudoodbojářích". Na nejlepší tradici francouzské erotické literatury se sadomasochistickými prvky navazuje pasáž o výslechu mladičké prostitutky.

Spíše než jako "papež nového románu", jak bývá Robbe-Grillet nazýván, se autor podle mínění francouzských kritiků projevil v Repríze jako kníže Modrovous, provázející čtenáře tajuplným labyrintem světnic svého hradu.

Hra, ale cynická
Milan Kundera nachází kořeny evropského románu v humorné hravosti Rabelaisova díla Gargantua a Pantagruel. Rovněž při čtení Reprízy si uvědomujeme, že umělecká aktivita, důstojně označovaná jako "literární tvorba", je především hrou.

Hra tu však stejně jako u Kundery zahrnuje i cynický rozměr a nevyhýbá se zpochybnění jakékoli svátosti včetně samotného autora-vypravěče. Pozoruhodné jsou poznámky opatřené čísly, které Robbe-Grillet vkládá do textu a vysvětluje v nich třeba užití příslušného gramatického tvaru v té či oné větě.

Počínaje 70. lety měla přičiněním komunistů Robbe-Grilletova tvorba vstup na český knižní trh zakázán. Zasekl se i přísun informací o vývoji, jejž nový román prodělával i v dílech Nathalie Sarrautové, Michela Butora či laureáta Nobelovy ceny Clauda Simona.

Díky hovorům o postmoderně se jejich tvorba těšila v 80. letech v zahraničí nemalé pozornosti. Vyzdvihována byla hlavně fragmentárnost textů a autorská sebereflexe, označovaná jako příznačný rys postmoderního umění.

Vynikající překlad
Robbe-Grillet jako autor nestagnuje, nýbrž se vyvíjí. Do próz V zrcadle vzpomínek (1984) a Angelika aneb okouzlení (1987), stejně jako do románu Repríza, završujícího trilogii románových příběhů, pronikají autobiografické prvky. Ve srovnání s chladnou anonymitou raných autorových děl obsahuje trilogie cosi jako "lidský" rozměr.

Vynikající překlad Reprízy má jen jednu malou vadu: francouzsky "Thuringe" znamená Durynsko, nikoliv "Thurinsko". Oceněníhodná je informace o autorovi i grafická úprava Borise Myslivečka. Ze současných francouzských prozaiků k nám nakladatelství Motto dováží hlavně Pascala Brucknera, Atlantis Benoita Duteurtra, nový kůň Odeonu se jmenuje Jean-Paul Dubois.

Concordia opustila francouzského klasika Sada a topí se v okrajových tuzemských záležitostech. Vydává-li Host Robbe-Grilleta, na rozdíl od ostatních zbytečně neexperimentuje. Jen dohání, co bylo zanedbáno. O to větší mu patří dík.

ALAIN ROBBE-GRILLET: Repríza
Přeložil Marek Sečkař,vydal Host, Brno 2006,192 stran, doporučená cena 229 korun.
Hodnocení MF DNES:

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou
Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou

„Románu Melouch jsem prodal desetkrát nebo jedenáctkrát méně než Účastníků zájezdu. Prodeje šly dramaticky dolů,“ řekl Michal Viewegh v pořadu Za scénou. V...  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Mladík si svítí v domě rodičů ve venezuelském městě El Calvario, ve kterém byly...
RECENZE: Blackout je drtivý a nepříjemně věrohodný návod, jak zničit svět

Češi už jsou také na červené, stojí na 11. straně depresivního románu Marka Elsberga Blackout. To znamená, že jsme bez elektřiny. Jen krátce poté, co stejný...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.