Blackmore’s Night

Blackmore’s Night | foto: Warner Music

Ritchie Blackmore: V Česku čerpáme sílu

Ritchie Blackmore, který bude 30. dubna koncertovat v Praze, je v rockové hudbě pojem. Kdo by neznal pověstného sólového kytaristu Deep Purple.

Už deset let se však věnuje jinému druhu hudby. Spolu se svou snoubenkou Candice Night vede skupinu Blackmore’s Night, která spojuje renesanční hudbu a rock.

Na konci března v Praze odstartovali evropskou kampaň kolem nového, v průběhu osmi let už šestého alba Blackmore’s Night The Village Lanterne. A po měsíci se do Prahy vrací, aby 30. dubna zahráli v pražské Lucerně.

"Nebude to naše první vystoupení v Česku a určitě ani poslední," říká jedenašedesátiletý kytarový virtuos. "Jezdíme sem nejen hrát, ale i načerpat sílu z kořenů naší hudby, které jsou v Česku a v celé střední Evropě všude přítomné."

Říká se, že v Praze máte svá zamilovaná historická místa.
Když sem přijedeme, užíváme si dlouhých procházek po památkách. A máme svou oblíbenou hospodu na hranicích bývalého Židovského města. Na jedné z našich desek jsme jí dokonce věnovali jednu skladbu.

Proč dáváte přednost středoevropské renesanční kultuře před vaší domácí, alžbětinskou?
Já jsem vždycky měl raději starou německou hudbu s břesknými pozouny a trubkami než unylé anglické brnkání na loutnu. To je nuda.

Pamatujete se, kdy jste se potkal poprvé s renesanční hudbou?
Přesně. Jako osmiletý kluk jsem objevil píseň Greensleaves (pozn.: Nejznámější česká verze Marty Kubišové se jmenuje Dobrodružství s bohem Panem). Byla to jedna z prvních skladeb, které jsem se naučil hrát na kytaru. K tomu opravdovému setkání však došlo až koncem 60. let. Tehdy jsem jí úplně propadl.

Není to zvláštní představa, že tehdejší hardrocková hvězda poslouchala v soukromí renesanční hudbu?
Ale já jsem se jí věnoval nejen v soukromí! Když si vezmete písně Child In Time nebo Smoke On The Water, najdete v nich spoustu prvků středověké hudby. Na naší nové desce je úprava Child In Time, která v novém aranžmá právě ty folkově renesanční prvky vyzdvihuje. Nedávno jsme se totiž v nějaké partě mladých lidí, kteří mě začali poslouchat až s Blackmore’s Night, bavili o Deep Purple a já jsem zjistil, že už tu skladbu neznají. Tak jsme jim ji tehdy spolu s Candice zahráli a pak jsme ji znovu natočili.

Je pravda, že právě skladba Child In Time byla důvodem, kvůli kterému jste se rozešel s Deep Purple?
Jedním z důvodů. Ian Gillan ji neměl rád. Nejdřív se vymlouval, že na ni s hlasem nestačí, ale to byly jen vytáčky, abychom ji vypustili. Mě to mrzelo, vždycky jsem byl na tu skladbu pyšný. Tak jsem vždycky uprostřed show začal s prvními akordy, a to už se pak nedalo říct ne.

Zabýváte se spíš světskou částí renesanční hudby. Duchovní složka vás nebaví?
Máte pravdu, milujeme staré pijácké písně, slavnostní dvorskou hudbu a podobně. Ale také už třicet let sbírám koledy. Chtěl bych z nich letos před Vánocemi natočit další desku Blackmore’s Night.

Vaše koncerty jsou nevypočitatelné. Jednou jsou spíš folk-renesančně rockové, jindy se víc blíží repertoáru Deep Purple. Co z toho čeká publikum v Praze?
Sám nevím. Obvykle se tak pět nebo deset minut před koncertem nenápadně podívám do sálu a podle publika se rozhodnu, co budu hrát.