Ani jsem nezaregistroval, že tu byli. Asi dobře, srovnával bych to s nedávným pohodovým koncertem DP a podle recenze bych asi plakal.

Myslim si, že většina lidí se přišla podívat na Ritchieho. Stejne jako ja meli asi u prd..le, kdo dalsi hraje a jestli je to 150ta reinkarnace Rainbow nebo ne. Tolik na uvod. Sedel jsem v sektoru proti podiu. Nicmene, ze zvuk bude tak mizernej jsem necekal. Basa nad vsechno, klavesy pres kytaru.

Mam doma BR koncert z Nemecka 2016 - snad uplne stejnej playlist, stejny pokusy o roztleskavani - ale trosku vetsi mistrovo "nasazeni". V patek dokonce jednu vyhravku uz nestihal, ale v tomhle veku se neni cemu divit.

Nicmene, na tom zaznamu z Nemecka je zvuk asi tak 1000x lepsi, zabery z bezprostredni blizkosti. Takze vlastne lituju vyhozenych penez, protoze bez platna to bylo skoro nanic. Akorat ten pocit, ze jsem byl od Mistra 100m.

Byl jsem na stání před pódiem, zvuk po třetí písničce doopravdy výborný až do konce koncertu. Na koncert jsem se vypravil poté, kdy jsem si koupil vstupenku po shlédnutí BR z Německa z roku 2016, abych věděl, zda by se mi to mohlo líbit, či ne. K Mistrovi jsem to měl asi blíže, a doopravdy 3,5 hodiny stání na nohou bylo v mých dvaapadesáti letech už "na hranici". K tomu doslova "přežít" vystoupení The Lords, tam už mé mozkové buňky nechápaly, proč takový propadák má hrát před Rainbow, i kdyby ti měli hrát sebehůř...

Je vidět rozkolísanost názorů. Byl jsem tam taky, seděl jsem v sektoru 117 (kolmo na pódium) a myslím, že zvuk byl celkem v pohodě. Měl jsem kukátko, tak mi nevadilo, že nevysílali na velké plátno. Mimo hraní to bylo skutečně chladné, ani na konec nepředstavili kapelu. Ale v mém věku už nemusím skákat pod pódiem. Moje mise byla splněna. Viděl jsem Ritchieho a je mi celkem jedno, zda to byli čistí Rainbow, nebo jejich mix s DP. Zpěvák výbornej, proto se mohl pustit i do Child in Time. Při vešketé úctě tohle IG už nezvládne. Asi takto, přátelé :)

Kapelu představil zpěvák v poslední písničce koncertu, před přídavkem.

Byv na koncertu, tiše zírám, co napsal recenzent. Aspoň, že v závěru článku připustil, že mohli být i spokojení posluchači. Při koncertu jsem byl před pódiem, zvuk se srovnal během prvních tří písniček. Pak byl vynikající a oceňuji zvukaře, že to nepřehnal s hlasitostí, jak si s sebou nosím na koncerty pro jistotu špunty do uší, tentokrát jsem je nemusel vytáhnout. Zpěvákovi jsem rozuměl každé slovo, a obdivuji ho, že dokázal "uzpívat" jak Ronnieho Jamese Dia, tak Grahama Bonneta, Joea Lynn Turnera, Iana Gillana i Davida Coverdala. Že si Ritchie a Ronnie Romero při koncertu povídali asi víc, než bylo zdrávo, a tím trpěla "show", budiž, každý jsme nějaký. Osobně mi to nevadilo, přišel jsem na muziku. A té jsem si užil vrchovatě. Nejen písniček Rainbow, kdy málo vydaných desek znamenalo prakticky co písnička to větší, nebo menší hit (tak vyrovnanou diskografii má doopravdy málokterá kapela), tak písniček Deep Purple, konečně zahraných kytaristou, který je vytvořil. A že je zahrál sakra dobře a s nadhledem, navíc doopravdy s původním zvukem kytary k níž hammondky výborně ladily. Steve Morse by se mohl učit, jak se klasické věci Deep Purple mají hrát. Jestliže pominu párplovské období s geniálním kytaristou Tommy Bolinem, jediný, kdo dokázal Blackmora nahradit, byl v roce 1993 na části turné Joe Satriani. Slyšet po dlouhých letech pořádně zahrané a zazpívané Child in Time a Smoke on the Water - to byl balzám na duši. Burn na závěr byl už "třešničkou na dortu", kytara, zpěv i bicí mne dostávaly do kolen. Pro mne to bude pro letošek asi nejlepší rockový koncert, který jsem měl tu radost vidět. Pro hnidopichy - na King Crimson jdu, stejně jako minulý rok. Ale oni jsou kategorie sama pro sebe, s nimi se nedá srovnat asi žádná kapela.

P.S. O tom, že recenzent moc Deep Puple nezná, svědčí i zkomolení příjmení Rogera Glovera. Myslím, že je to poprvé za můj docela už dlouhý život, co vidím jeho příjmení napsáno s dvojitým "W".

Ritchie by se na to měl vykašlat, takhle špatný koncert jsem dlouho neviděl...

Možná by bylo dobré se na koncert zajít podívat, třeba byste poté nenapsal takovou hloupost

Moc pěkný fotky. To je tak všechno. Recenze příšerná...Správnej bigbíťák by neměl být moc náročný...To, že někdy uvidím hrát Blackmorea něco jinýho než ty renesanční cajdáky, by mě ve snu nenapadlo. A v první řadě u pódia ten zvuk nebyl zas tak špatný. Jen škoda, že nedali All night long, kterou měli v setlistu. A jestli chcete dobrý zvuk a pořádný umění, tak běžte příští týden na Waterse, v květnu na členy Colossea nebo v červnu na King Crimson!

Dobré hudbě zdar a bigbítu obzvlášť!

Souhlasím jen s poslední větou.

Inu, pan Hnátek ...

Jediné, kde se dá s článkem souhlasit, byl zvuk. V O2 je to stejně jako jinde věc zvukaře. Když zvukař nepochopí, že aby zpěvák byl slyšet, že musí trochu stáhnout zvuk ostatních nástrojů, je to trouba. Ostatně on dobře věděl, že by měl mikrofon Ronnieho Romera zesílit, jenže už nebylo kam a rozpískalo se to. Proč místo toho nestáhl zbytek nástrojů, je nepochopitelné a trestuhodné.

V průběhu večera se to trochu srovnalo, ale pořád ten zpěv byl značně maskován ostatními nástroji.

Nicméně kapela předvedla perfektní práci a dokonce myslím, že současnému zbytku "párplů" ukázali, jak se dobře hraje rock.

Potvrzuje to i tato (lépe napsaná) recenze:

http://musicserver.cz/clanek/58270/ritchie-blackmore-s-rainbow-o2-arena-praha-20-4-2018/

O2 aréna nazvučit jde - je to jen a jen věcí zvukaře. Kdo jste viděl Black Sabbath, jistě mi dáte za pravdu.

Současní DP jsou o tak pět vesmírů výše než tahle sestava Rainbow... dokonce bych se úplně styděl ty kapely jakkoliv srovnávat, pro Ritchieho by to nebylo zrovna potěšující. Ale ono srovnávat namazanej stroj, kterej hraje šedesát koncertů ročně a opravdu makaj, s kapelou, která se sejde jednou do roka na pár koncertů - aniž by si vůbec dala práci se sehrát.... V rámci té Deep Purple familie jsou Rainbow jednoznačně nejslabší. Seřadil bych to v současnosti asi takhle:

Glenn Hughes a ta jeho banda > současní DP > Don Airey & Friends > pak daleko za tím Whitesnake a až někde daleko vzadu tahle napodobenina Rainbow. Při srovnání s tím, jak Rainbow hráli za éry Doogieho Whitea ještě v devadesátkách, to se opravdu nedá, tohle je odvar. Nejlepší článek o tomhle koncertu Rainbow je asi na lidovkách - ten bych podepsal do puntíku.

Recenzent má pravdu. Bylo to odfláknuté a "studené".

Zpěvák byl docela marný, sedlo mu to a fungoval jakž takž maximálně ve 4 kouscích.

Občas byl dokonce dost falešný. Každou chvilku si dával pauzu a "nechával zpívat" publikum.

Klávesák předváděl něco mezi Michalem Davidem (s jeho ručním klávesovým "kolovrátkem") a Mariánem Vargou (ve stavech, kdy si šlehnul až moc a z jeho improvizace se stávala skoro neposlouchatelná kakofonie). Po zvuku hammondek ze starých Rainbow nebo D. P. ani vidu, ani slechu...

R. Blackmore se taky nijak moc nepředvedl a působil, jako by se mu nechtělo (podobně jako celá kapela).

Jako jeden z nejlepších tak na mne nakonec působil bubeník.

A z nehudební složky osvětlovač, světelné efekty nebyly špatné.

Velké minus má pořadatel koncertu za absenci velkoplošné obrazovky (obrazovek), které by zadním řadám přiblížily detaily. Ale v konečném důsledku vlastně - kdo ví, jestli bylo o co stát...

Mám obavu, že jste nešel na koncert Rainbow. Před tím, než jsem si koupil vstupenku, jsem shlédnul na Blu-ray koncert z Německa z roku 2016. Neb jsem netušil, zda mne nová sestava Rainbow bude zajímat. Pak už to bylo pro mne jasné, a z pražského koncertu jsem odcházel maximálně spokojený

Já byl cca v roce 98 nebo 99 v Brněnském Boby na koncertě Blackmore's Night. To byl dokonalý zážitek. Překvapení, že by mohl Ritchie zahrát něco mizerně...

A co na to Rádio Beat?

Počkám co na to Kachna v pondělí.