Režisérka a kráska ze Žhavých výstřelů: Nesnažte se být normální

  • 3
Zahrála si v Rain Manovi, ale i ve Žhavých výstřelech. Do Karlových Varů přivezla svůj režijní debut Miele, věnovaný eutanazii. Jaká tedy může být Valeria Golino, herečka a režisérka s tak pestrým záběrem? V první řadě velmi milá. Ale také nekompromisní.

Z rozhovoru totiž vyprovodila ty novináře, kteří její film neviděli. "Jsem tu, abych se bavila o svém práci. Nechci odpovídat na to, jak se mi líbí ve Varech. Je tu hezky, samozřejmě, ale koho to zajímá. Mnohem víc mě těší, že jsem viděla plné kino, protože proto tu práci všichni děláme - abychom viděli takové sály," řekla hned v úvodu.

Když si ověřila, že se naše redakce připravila, posadila se do křesla u Velkého sálu, pozvedla skleničku piva a jako první do kamery řekla:" Ahoj, jsem ráda, že jsem ve Varech, je to tu moc hezké. A teď můžeme začít."

Do Varů jste přivezla svůj debut Miele, tedy Med. Nebavíme se ale o příliš sladkém tématu.
Rozhodně. I když smrt nevnímám jako něco záporného, je součástí života jako takového. Miele je navíc film o vnitřním životě. O opouštění každého okamžiku. Smrt se totiž snažíme vytěsnit: z hlavy, myšlenek, konverzace. Předstíráme, že se nás netýká, ale přesto tam stále někde je.

Nebála jste se, že jste si tímhle tématem jako debutantka ukousla větší krajíc?
Bála jsem se, že nenajdu správný způsob jemného vyprávění, pnutí. Bála jsem se chyb - samozřejmě, ale zároveň jsem měla spoustu hereckých zkušeností. Proč bych měla točit film, dokud by pro mne nebyl dost zajímavý?

Valeria Golino

Ve filmu zazní, že vlastně nikdo z klientů vaší hlavní hrdinky nechce zemřít. Jen už nežijí plnohodnotný život.
Takhle to vnímám také. Nikdo přece nechce umřít.

Vy osobně zastáváte eutanazii?
Ano. Jednoznačně. Jsem vstřícná vůči lidským přáním, pokud mají závažný důvod, nestavím se do opozice.

A co v případě vaší postavy, která se chce zabít, aniž by byla nemocná? Má mít stejné právo sáhnout si na život?
To je etický problém za hranicí mé pravomoci. V mém filmu také nezastavám jasný názor. Každý lidský příběh má jiný konec a stojí na jiných rozhodnutích. Osobních a naprosto jedinečných. Nemohu soudit.

Herečka Jasmine Trinca, kterou jste obsadila do role "zabijáka", nebyla příliš známá, ale po uvedení filmu ji kritikové chválí. Jak jste na ni přišla?
Jasmine je výborná herečka. Stala se z ní múza, siréna, ale také voják. Byla tu pro mě a pro film. Její postava je fantastická. Vyvolává sny. Pro mě byla dokonalá. Dokonce se nechala přemluvit, že si zkrátí vlasy. To sice udělá každý herec, když to po něm chcete. Ale ona to vzala naprosto přirozeně, sama jsem jí stříhala.

Vypadá jako černý anděl s hlubokýma očima.
Jasmine si díky Miele zahraje se Seanem Pennem a Javierem Bardemem. Vybrali si ji na festivalu v Benátkách na základě mého filmu, takže jsem na ní pyšná. Má pochopitelně talent, ale Miele byl prostředek, který ji posunul dál.

Poslední dobou se věnujete spíš italské kinematografii. Omrzel vás Hollywood?
To bych neřekla. Ráda bych v Hollywoodu natočila nový film, ale bylo by mnohem jednodušší, kdybych tam nemusela trávit měsíce. Ale tak to tam zkrátka chodí. Mám ráda Los Angeles, žije tam spousta mých přátel, ale život mě zanesl jinam.

Můžete srovnat hereckou zkušenost po boku kolegů jako Tom Cruise a váš režijní debut?
Jako herečka jsem ochutnala slávu. Velmi vzrušující... Vážím si těch momentů, nechci se jich zbavovat. Ale tohle je naprosto jiné, mnohem intenzivnější. Být režisérkou je... víc. Neříkám, jestli je to lepší, nebo horší. Více práce, více myšlenek, více starostí, více zadostiučinění samozřejmě.

Valeria Golino při natáčení filmu Miele

Co byste svým budoucím kolegům-debutantům poradila?
To je hezká otázka... Zaprvé aby mě obsadili. To je první důležitá věc pro všechny začátečníky. Aby se drželi svého vlastního pohledu, byli co nejosobnější a neztratili se při ústupcích, když chtějí, aby na film chodilo více lidí.

Aby byli i sobečtí?
To jde ruku v ruce. Režiséři prostě jsou sobci. A také lakomí. A sprostí. Taky se k tomu blížím. Čím víc toho děláte, tím podlejší budete. Neříkám, že je třeba být sobecký, ale držet se svého přesvědčení. Být otevřený a pracovat v kolektivu je fajn, ale nesnažte se být normální.

Valeria Golina to dokonale naplňuje. Věří si a "nenormálně" chválí účesy, všímá si každého detailu. Po vypnutí kamery se ptala, zda jsme štáb z Prahy, protože ji má ráda. Točila v ní dvakrát a z toho jednou s Garym Oldmanem. "Byl to film o Beethovenovi a předstírali jsme, že jsme ve Vídni. To je divné, ne? Když jste v krásné Praze, spojené s Mozartem. Film je prostě divná, ale kouzelná věc."