Peter Jackson představí svůj velkofilm King Kong, jímž si po 35 letech splnil svůj klukovský sen – a splatil dluh.
Slavného King Konga z 30. let poprvé viděl jako dítě v novozélandské televizi – a tak na něj zapůsobil, že se okamžitě rozhodl být filmařem. "Je to zvláštní," uvažuje Jackson.
"King Kong je součástí mého života dlouho a příležitost natočit jeho remake znamená sen, v jehož splnění jsem nikdy nedoufal. Cítím se mu zavázán, protože opravdu odstartoval mou kariéru, a pokud se mi podaří vzdát mu poctu tím, že jeho příběh odvyprávím dobře, můžu mu to alespoň částečně vrátit. Původní film zůstane samozřejmě nedostižný. Můžeme se mu nanejvýš přiblížit."
Nabídka od Jacksona patří k těm, o nichž se nepřemýšlí. "Přijala jsem ji ještě před čtením scénáře," přiznala Naomi Wattsová, představitelka křehké herečky, do níž se zamiluje nejen dramatik v podání Adriena Brodyho, ale také obří gorilí samec.
Strůjce dobrodružné výpravy na Ostrov lebek hraje Jack Black, v týmu nechybí ani Andy Serkis, předobraz digitálně animované postavy Gluma v Pánu prstenů. Byl při natáčení jako živá náhrada později počítačově stvořeného opa, vytvořeného pomocí záznamů hercových pohybů – a k tomu si přibral roli lodního kuchaře.
O King Kongovi měl režisér od počátku jasnou představu: nejde o žádné monstrum, jen o gorilu vysokou osm metrů a vážící tři a půl tuny. "Je velmi osamělý, poslední svého druhu, rodiče, možná bratři, všichni už vymřeli. Musí to být jedna z nejsmutnějších existencí: denně sám bojovat o přežití s dinosaury. Je pokryt ranami a šrámy, představuji si, že na začátku příběhu může být King Kongovi sto či sto dvacet let. A za celý dlouhý život dosud nepocítil ani stín porozumění od jiného tvora," líčí Jackson hrdinu, kterému přisoudil myšlenky a emoce, nikoli však lidské.
Režisérův rodný Nový Zéland si na rozdíl od Pána prstenů v King Kongovi tolik nezahrál.
"Máme sice deštné pralesy, ale po pravdě řečeno, vypadá to v nich jako na Havaji," vyložil filmař, proč krajinu "pekelné džungle" s obřími zkroucenými stromy, kamennými mosty a nekonečnými propastmi stvořili uměle.
Tak jako u rostlin popustili svou fantazii u zvířat, která mají blíž k pohádce než k poznatkům moderní vědy. I tím King Kong zapadá do éry 30. let, kterou Jackson ve své verzi ponechal. Historické fotografie New Yorku kombinoval s digitálními mapami současného města: budovy postavené po roce 1933 nahradil původními stavbami.
"Chtěl jsem stejné vyvrcholení jako byla kultovní scéna, v níž staré dvouplošníky nalétávají na Empire State Building," přiznal Jackson.
Oscarový tvůrce tolkienovské trilogie opakuje své krédo: "Bavit je filmařova hlavní povinnost, ale umí-li také zapůsobit na city a přimět k přemýšlení, tím lépe. Snad jsme King Konga vykreslili tak, aby si k němu diváci vytvořili citové pouto a pochopili tragičnost jeho příběhu. Protože o tom film v jádru vypráví."