Důvod je čistě pragmatický, přiznal pro iDNES.cz. „Před lety bývalo snazší financovat typ filmů, jaký zajímá mě, tedy příběhy o vztazích. Ale dnes zejména americká studia platí jen masové velkofilmy, takže vítám snahu Netflixu a podobných firem, které menšinovou tvorbu podporují. Musíme jen doufat, že výsledek uvedou vždy nejdříve na velké plátno, až pak na streamovací platformy, kde případné ztráty z kin doženou,“ věří August.
Přidal historku o svém kamarádovi, který pro Netflix pracuje. „Dali mu úplně volnou ruku, ať prý udělá film, na nějž bude sám hrdý, a slíbili i kinopremiéru,“ vyprávěl August. Sám pracoval od Jihoafrické republiky po Čínu, takže může srovnávat.
„Před čínským natáčením jsem musel absolvovat spoustu večeří s tamními potentáty, aby si mě prověřili, ale pokud nechystáte antikomunistické dílo nebo porno, žádné zásahy nepřijdou. Komerční cenzura ve Státech je přísnější,“ soudí režisér, kterého k profesi přivedly rané snímky Miloše Formana a Jiřího Menzela.
„Jen čistě národní film, ať český či dánský, může oslovit svět; jakmile začnete napodobovat americký recept, máte smůlu, protože to umí Hollywood lépe,“ míní. Mezi herci z Evropy a ze zámoří však nevidí rozdíl: „Liší se pouze velikost jejich karavanu.“
Nyní August připravuje projekt, jehož hrdinou je návrhář Gianni Versace a jeho sourozenci, ale nikoli móda. Pořád nerad sleduje vlastní filmy, stále dává přednost pomalejšímu tempu vyprávění a zůstává věrný i své metodě, jak přepisovat slavné klasiky: „Když vím, co chci říct, zbytek prostě vyhodím.“