Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Retrospektiva Jana Konůpka především potěší

  17:15aktualizováno  17:15
- Jenom ke cti autorů velké výstavy Jana Konůpka v Domě U kamenného zvonu slouží fakt, že ji při veškerém svém obdivu k jeho uměleckému odkazu pojali především jako střízlivý pokus ukázat v tom nejlepším světle dílo plodného grafika, ilustrátora a malíře z generace urputně hledající své pevné místo mezi modernou a avantgardou.

Synkretická, nejrůznější dobové výtvarné i duchovní proudy "testující" tvorba Jana Konůpka není sice o nic méně autentická než umělecké gesto Jana Zrzavého či životní postoj Josefa Váchala, nicméně působí tak, že jejího autora lze bez pokrytectví a s vědomím váhy toho označení řadit mezi "menší mistry". Konůpek nevytvořil vlastní výtvarnou koncepci, nepostavil žádnou z dobových otázek radikálně novým či jiným způsobem, a přesto ani nepropadl rutině, ani nerezignoval na hledání možnosti, jak co nejvýstižněji vyjádřit svůj způsob vidění světa.
Na začátku, jenž se v Konůpkově díle dostává ke slovu stále znovu a znovu jako variace i snaha vymknout se z jejího bludného kruhu, stojí symbolismus, dekadence a secesní ornament coby svatá trojice životního i uměleckého názoru. S ní přišly do Konůpkova světa nejen forma či výtvarný jazyk, ale především témata, náměty a jejich literární zázemí. Pevným jádrem Konůpkova odkazu, jak dokládá právě výstava v Domě U kamenného zvonu, jsou tedy oblíbené ideové okruhy počátku století - oč v sobě mají méně oné objevitelské vášně a melancholie předchozího desetiletí, o to více je v nich patrná snaha po jejich zřetelném vyjádření. Ať už je to portrét Oscara Wildea, kresby jako Píseň exotických ptáků, hamletovský cyklus či lepty věnované symbolisty a dekadenty oblíbeným psychickým stavům (touha a extáze) - Konůpek je vyjadřuje přímo, nehledá "svůj" výklad, ale "jenom" svůj výtvarný slovník. Proto také ústí část jeho díla do literárnosti a zvláštní roli v něm hraje vůči výtkám trochu bezbranná neschopnost téma nedoslovit. V závěrečné fázi Konůpkova díla ze čtyřicátých let se "doslovnost" projevuje v působivých, ale dojemně anachronických dílech, jako je Dvojice ve vesmíru (použitá jako logo výstavy) či kresba Elektron.
Víceméně chronologické řazení vystavených exponátů, jehož unavující stereotyp naštěstí odbourává členitost výstavních prostor i decentní koncept architekta, má v Konůpkově případě tu výhodu, že v souvislé řadě najednou překvapují diváka ony "jiné" prvky umělcova výtvarného projevu. Ačkoli byl autor pevně zakotven v názorovém okruhu počátku století, neuniklo mu nic z toho, co se ve výtvarném umění dané chvíle děje. A tak doteky a pokusy o vnější osvojení či "aplikaci" některých nevlastních výrazových prostředků (kubismus, artificialismus či surrealismus i abstrakce) udávají expozici vnitřní rytmus a patří k tomu, co z autora činí dodnes živou a znepokojující postavu.
Jestliže bychom z jeho generačních druhů sestavili pomyslný žebříček, asi by se Konůpek neocitl na prvních příčkách. Smíříme-li se však s tím, že ne každý, kdo razantní proměny výtvarného umění v první polovině století sledoval s distancí, musí být nutně akademik, anebo kánony bourající outsiderem, poskytuje nejen Konůpkovo dílo, ale i koncepce výstavy jedno velké potěšení.

Jan Konůpek: Poutník k nekonečnu. Koncepce výstava Hana Larvová. Dům U kamenného zvonu, Galerie hlavního města Prahy. Výstava se koná do 3. ledna.

Jan Konůpek: Hamlet s růží, 1908; z výstavy v Domě U kamenného zvonu
REPRO: MF DNES           

Hamlet s růží 1908

Vlci 1921

Bezhlavý kůň 1909

Dvojice ve vesmíru 1945

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Luba Bakičová
OBRAZEM: Křehká síla skla jde do aukce. Oslňuje a hraje barvami

Od začátku října návštěvníky pražského Tančícího domu oslňují sklářské poklady vystavované v rámci třetího ročníku Křehké síly skla. Už tento čtvrtek jdou díla...  celý článek

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.