Respect letos spojil tradiční a populární hudbu

Pražský Respect začínal v září 1998 jako festival věnovaný romským souborům. I když se později otevřel etnické hudbě z celého světa, pořád kladl důraz na tradičně pojímanou tvorbu. Pátý ročník, který se konal v sobotu a v neděli na louce za Jízdárnou Pražského hradu, se už nevyhýbal ani fúzím s elektronikou. Právě kontrast minulosti a přítomnosti, prezentace různých pojetí od syrových kořenů až k syntéze tradiční a populární hudby, byl pro letošek nejtypičtější.

Ale konkrétně. V sobotu se začalo typickými nositeli regionálně akcentovaných tradic - Xistra hraje hudbu z Galicie, Muzykanci opomíjené písně z horských oblastí v jihozápadním Polsku. Soubor Cubanísimo složený z kubánských emigrantů naproti tomu působil, jako by na Respect zabloudil cestou na kšeft v baru. Vlezlá komunikace s publikem by nevadila tolik jako místy až humpolácké hraní rezignující na nuance, jimiž je jinak kubánská hudba pověstná.

V Anglii sídlící soubor Alaap se zpěvákem Channim Singhem patří k průkopníkům spojování indických a pákistánských tradic s popem. Ve srovnání se svými následníky - například Fun-Da-Mental, které jsme v Praze mohli vidět v dubnu - znějí Alaap vlastně pořád velmi tradičně. Každopádně měli velký ohlas: diváci tancovali a rytmicky pohupovali deštníky.

Brazilská zpěvačka Lilian Vieirová si publikum znavené nepřízní počasí i nekonečnými přestávkami mezi jednotlivými koncerty získala hned první písní. Se souborem Zuco 103 však vstoupila na pódium skoro v jedenáct večer a po několika skladbách se muselo končit. Škoda, neodolatelné námluvy samby s elektronickou taneční hudbou mohly být vrcholem letošního Respectu.

Nedělní program se vydařil podstatně víc: dramaturgie byla vyrovnanější, pauzy snesitelnější - a taky nepršelo. Zahajovali východoslovenští Bartošovci, kteří jsou na Respectu častými hosty; ti udržují romský folklor v naprosto syrové podobě. Pak přišel soubor Bandar-neshinan Bushehr Ensemble se zpěvákem Mahmoudem Jahanem; tady se prolínal arabský pop s tradiční perskou hudbou, sebemenší vliv západní hudby tu nenajdeme.

Respect - ethnic & world music festival

Pořádaly agentura Rachot, Respekt a Hlavní město Praha

Pražský hrad, 15. a 16. června

Z Maďarska přijel soubor Besh o'droM, který si drtivou kombinací balkánských stylů, v podstatě jazzovým střídáním sólistů a punkovou rozjíveností rychle získal skvělou pověst. Vynikající muzikanti však přece jen příliš inklinují k okázalým instrumentálním exhibicím - nicméně spojení cimbálu, akordeonu, dvou saxofonů, trubky, bubnů a občas také houslí či klarinetu rozhodně zpřítomňuje staré tradice velmi důrazným způsobem a na nadšeném publiku bylo dobře vidět, jak skvěle to funguje.

Indický zpěvák Bapi Das Baul klade důraz především na celkové hudební vyznění a přitažlivost svých písní; pro sólování tu není místo. „Jeho“ skupiny Baul Bishwa a Senses se prolínají: v průběhu vystoupení prostě přibyl syntezátor a sampler a z tradičně pojatého souboru se stala moderně znějící taneční parta, aniž to cokoli změnilo na podstatě - předávání pozitivních emocí. Bapi Das Baul ostatně hned na začátku zdůrazňoval: „Tohle není jen hudba, ale i přístup k životu.“

Publikum, které na Respect chodí, má evidentně podobné pocity.

Skupina Cubanísimo, která na festivalu Respect vystoupila v sobotu 15. června 2002.

Tóny Indie. Skupina Senses vychází z tradic potulných indických hudebníků.