Reného Magritta (1898 – 1967) představuje Albertina jako jednoho z nejvlivnějších umělců první poloviny 20. století. Upozorňuje na šíři jeho tvorby v kontextu osobních zážitků, opakující se motivy a inspirace, stejně jako na méně známé techniky. Vysvětluje Magrittovu práci při zobrazování předmětů obyčejného života, jimž divák a priori přisuzuje hlubší význam. Jako konkrétní motiv uvádí například jablka, dýmky či buřinky, jež Magritte rád opakoval. Zdůrazňuje i motiv chybějících obličejů a tváří ztrácejících identitu.
Dílo Reného Magritta v původních názvech |
Právě jedna z nich, nazvaná Poutník (1966), se stala ústředním motivem výstavy a na plakátech a billboardech visí na všech vídeňských rozích i na letišti.
"Jde o nejvýpravnější výstavu, jakou Albertina na více než dvou stech metrech čtverečních hostí. Uvědomil jsem si, že svým rozsahem přebíjí Dürera z roku 2003, Rubense z roku 2005 i Picassa, jemuž jsme se věnovali před třemi lety," říká ředitel Albertiny Klaus Albrecht Schröder.
Maloval od dětství
Surrealista Magritte se malbě začal věnovat již ve svých 12 letech a zde je představeno 250 jeho děl. Kromě pláten Albertina nabízí i jeho koláže, plakátovou tvorbu, jež ho zkraje 20. let živila, ale i osobní poznámky, fotografie, filmy a pohlednice. Výstavu pomohly připravit galerie sídlící v New Yorku, San Francisku, Paříži, Římě i Tokiu. Část exponátů pochází i ze soukromých sbírek. "Poprvé může široká veřejnost spatřit dosud neviděné skvosty, které známe pouze z reprodukcí či pohlednic. Ale s pojištěním to zdaleka nebyl takový problém, jak by se mohlo zdát. Stát se za nás zaručil, platili jsme jen soukromým majitelům. Ti dokonce trvali na tom, že jejich obrazy doručí do Vídně konkrétní kurýři. Rozpočet se pak s ohledem na náklady a cestovné pohybuje kolem dvou milionů eur," upřesňuje Schröder.
Scénu vraždy inspirovala Magrittova láska k detektivním příběhům a obdiv k Fantomasovi, zloduchovi, který díky masce může páchat zločin s gentlemanskou elegancí.
Obavu, že se do jedné země přepravuje kompletní dílo vybraného umělce a s plátny se nečekaně zřítí letadlo, ošetřuje jakési nepsané pravidlo mezi galeristy. "V jedné zásilce nejsou díla převyšující hodnotu 250 milionů eur," prozrazuje ředitel jedné z nejprestižnějších světových institucí citlivé údaje.
Vložená investice se vrátí především díky lidem, kteří od středy procházejí branami Albertiny. "Čekáme, že za tři měsíce si Magritta přijde prohlédnout 350 tisíc návštěvníků. Dvě třetiny z nich dorazí ze zahraničí," odhaduje Schröder. Při vstupném 11 eur za dospělého jsou počty jasné.
K výstavě zároveň vyšel obsáhlý katalog, který Magrittovo dílo popisuje doslova od A do Z. Autoři jej totiž sestavili jako slovník, v němž jsou jednotlivá hesla řazena abecedně a zachycují klíčové inspirace, okamžiky či jména, jimiž se nechal malíř inspirovat.
Reprodukce obrazů Milenci z roku 1928 a Propíchnutý čas, který vznikl o deset let později, zdobí německou a anglickou titulní stranu katalogu.
Základní titul vyšel v němčině a na titulní straně zachycuje Milence z roku 1928, verze v angličtině má menší formát, zdobí ji jiný úvodní obraz a bohužel pro anglofily má i jednodušší grafické zpracování.
