Emil Filla - Zátiší s kytarou

Emil Filla - Zátiší s kytarou - Emil Filla - Zátiší s kytarou | foto: archiv

Rekonstruovaná Jízdárna zahajuje Fillou

  • 1
Jízdárna Pražského hradu je až do 31. října místem první retrospektivní výstavy díla Emila Filly (1882 až 1953), jedné z nejvýznamnějších osobností českého výtvarného umění první poloviny 20. století.

Multifunkční prostor barokní haly, adaptované v polovině 20. století, se dnes otevřel veřejnosti po několikaměsíční rekonstrukci.

Rekonstrukce v hodnotě 124 milionů korun měla za cíl proměnu Jízdárny v sál vhodný nejen pro výstavy, ale i pro koncerty a společenské akce, a to s kapacitou až 800 osob.

Snahou bylo dále dosažení parametrů mikroklimatu - teploty, relativní vlhkosti vzduchu i denního a umělého osvětlení - odpovídajících současným nárokům na výstavní prostory. Objekt svým technickým vybavením podle investora již nevyhovoval.

V suterénu vedle přestavěných toalet, šaten a zázemí pro catering navíc vzniklo nové informační středisko Hradu a v jižním křídle kavárna s možností obsluhy na terase.

Rekonstrukce také sjednotila architektonickou podobu stavby a přinesla rehabilitaci západního průčelí včetně obnovení velkých zazděných oken s oválnými nadsvětlíky. Opravena je prejzová střešní krytina a objekt má novou fasádu.

Kapacita výstavních ploch se zvětšila o samostatný prostor v západní části Jízdárny. Plocha velkého sálu tak je 1093 m2 a malého sálu 220 m2, další výstavní plochy poskytne galerie a první patro jižního křídla.

Filla spojil teorii s praxí
Právě otevřená výstava představí Emila Fillu jako jednu z nejvýznamnějších osobností české a evropské kultury první poloviny 20. století.

Základy výjimečnosti Filly spočívají jak v hodnotě jeho přínosu modernímu malířství, kresbě, koláži a plastice, tak i ve spojování těchto jednotlivých oblastí výtvarné tvorby s teorií umění a uměleckým školstvím a organizací uměleckého života.

Fillovo dílo bylo založeno na řešení tvůrčích otázek a úkolů moderního umění, především expresionismu a kubismu, následně pak i dalších tendencí umění třicátých a čtyřicátých let, s reflexí sociálních a duchovních hnutí moderní doby.

Na cestě k uplatnění a zhodnocení svých vlastních tvůrčích schopností a vizí Filla rozpoznal převratný význam děl Eduarda Muncha, Honoré Daumiera a Pabla Picassa, stejně jako rozpoznal význam nových objevů v dějinách a teorii umění.

Fillovo dílo nalezlo své největší společenské uplatnění při utváření moderní kultury v Československé republice dvacátých a třicátých let. Obraně jejích ideálů Filla věnoval podstatnou část své tvorby a činnosti v době před a během okupace českých zemí fašistickým Německem.

,