Například krajský radní Jiří Severin nedávno kritizoval vlažný postoj zlínského magistrátu ke kultuře. "Řečeno sportovní terminologií je Zlín v této oblasti ve svém kraji na posledním místě tabulky, za všemi okresními městy. Kultura tam stojí stranou. Deset let se stále jen mluví o opravě Domu umění, kde sídlí filharmonie, o rozsáhlé rekonstrukci Velkého kina či o přístavbě k Malé scéně," konstatoval Severin.
Podobný názor měla i většina čtenářů, kteří se dovolali na horkou linku redakce MF DNES. Zlín označili za prázdné a mrtvé město a tamním radním dávali za příklad mimojiné Uherské Hradiště.
"Přístup Hradiště ke kulturním památkám je v regionu skutečně velmi ojedinělý. Už proto je dobře, že město po mnoha letech bude mít odpovídající kulturní stánek. Reduta si zasloužila, aby do ní město investovalo," tvrdí Jana Spathová z odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu ve Zlíně.
"Chápal bych tu velkou investici jako snahu přihlásit se k tomu, co město vždycky v dějinách charakterizovalo. Odtud se přece šířila kultura i vzdělanost po celém Slovácku. Není to proto jen investice do kulturního zařízení, ale především rehabilitace toho, co město v minulosti znamenalo," říká ředitel uherskohradišťského Klubu kultury a provozovatel Reduty Jaroslav Zapletal.
Všichni ale nepovažují více než stomilionovou investici za přiměřenou.
Například zastupitel a radní Antonín Seďa se domnívá, že oprava Reduty měla být rychlejší a levnější. Málokdo vítá oslavy, které otevření Reduty provázejí. Za třídenní slávu zaplatí radnice čtvrt milionu korun, dva dny se ale budou veselit jen pozvaní. "Jsou to zbytečně vyhozené peníze. Z pompézních oslav nebudou normální lidé nic mít," domnívá se Vítězslav Chromek, majitel soukromé agentury, která v regionu pořádá řadu kulturních akcí.
Místostarosta Libor Karásek už dříve podobné námitky odmítl. "Investice do oslav je důležitá pro image města, vyplatí se," řekl Karásek.
Spory o to, kolik peněz z rozpočtu obětovat na opravu Reduty, se odehrávaly i mezi zastupiteli. Především po povodních v roce 1997. To se jako bezpředmětné ukázaly původní představy o rekonstrukci založené na tom, že veškeré potřebné zázemí bude v podzemí dvora, a projekt se musel předělávat. Město tehdy uvolnilo na Redutu méně peněz než v předcházejících letech.
"Tam nastalo výrazné zdržení," připustil městský architekt Aleš Holý. "Každý zastupitel má ale právo rozhodnout se podle svého rozumu. Musí srovnávat, co je důležitější. Jestli Reduta, nebo oprava cesty v havarijním stavu. Čemu dá přednost, je jasné," komentoval to tehdy Holý.
Zároveň naznačil, že když se nějaká stavba vleče déle než čtyři roky, je to špatné. Jiný zaměstnanec radnice, který si nepřál být jmenován, dokonce rekonstrukci Reduty přirovnal ke stavbě Temelína.
