Kalifornští Red Hot Chili Peppers vyrazili k velkému skoku. Nabiti energií, stvořili dvojalbum Stadium Arcadium, které má rockovou čtveřici usadit v pozici světovládných stadionových přeborníků. "Bude to největší a nejambicióznější album roku 2006," předpovídá britský měsíčník Q.
Příští rok a půl stráví Red Hot Chili Peppers na turné, v rámci kterého se 14. června zastaví i ve vyprodané Sazka Areně v Praze.
Ke starším hitům, jichž mají "Papričky" solidní zásobu, mohou zpěvák Anthony Kiedis, baskytarista Michael „Flea“ Balzary, bubeník Chad Smith a kytarista John Frusciante přidat mnohé z osmadvaceti nových písní. - ukázky z alba najdete zde
Z temnot do světla
Od velikánů, již se pomalu stávají legendami, fandové zásadní hudební revoluci neočekávají. Ani Red Hot Chili Peppers, kteří prodali 50 milionů desek, se o nic podobného nepokoušejí. Už dávno se nepohybují na hraně šílenství, jež zaměnili za hravost.
Ale velmi se zdokonalili a jejich muzika se semkla ještě těsněji. Ze stylových mixů či propletenců se stala jedna hudba. Určitě k tomu přispěla snaha přenést na nové dvojalbum euforii či magii stadionových vystoupení Red Hot Chili Peppers, zakletou obrazně do slov Stadium Arcadium, která jinak neznamenají nic konkrétního.
Stadium Arcadium je deska sebejisté formace i poučených hříšníků, kteří přežili drogové či jiné excesy a ve středním věku se již obrátili k pozitivnějším hodnotám. Ostatně jedna z nových písní – Hard To Concentrate – je návrhem ke sňatku a je určená Fleovi a jeho partnerce.
Jiná skladba, Hey, která zúročuje zkušenosti s drogami, vypovídá o stavu na rozhraní života a smrti. "Když jsem se s nimi potkal v roce 1985, z kapely nevyzařovalo nic dobrého. Jako kdyby se pohybovali někde v temnotách, bylo to nezdravé. O to více jsem žasl nad jejich nynější kreativitou," řekl producent Rick Rubin, který s kapelou natočil v roce 1991 přelomové album Blood Sugar Sex Magik.
Možná z pověrčivosti si novinku Stadium Arcadium nahráli ve stejném domě v losangeleské ulici Laurel Canyon. Více než dvacetileté zkušenosti posunuly kapelu k ještě většímu nadhledu – i nad sebou samými. Zdá se, že písně musely vznikat úplně přirozeně.
Pocta kalifornským kapelám
Zvláště všudypřítomnému kytaristovi Johnu Frusciantemu, který uvolňuje rachotivé rockové démony z řetězů ve skladbách Readymade nebo Turn It Again, hraje si s tóny, jako by paličkoval jemnou krajku (Charlie) nebo strunami vyzpívává táhlou melodii písně Stadium Arcadium. Frusciante, který posunul celou desku k rocku, vloží snad do každé písně neopakovatelný kus riffu, tónu nebo melodie.
Díky Fleově base a bubnům či chřestítkům Chada Smithe se skladba Hump De Bump rozjede v těkavém rytmu funku, ale člověk nakonec stejně dojde k závěru, že "Redhoti" jsou v takové pohodě, že si můžou dopřát úplně všechno. I vícehlasé zpěvy v písni Desecration Smile, která je poctou kaliforským kapelám Beach Boys, Eagles či Doors.
Jedna z největších lahůdek na desce dokládá Kiedisovu úžasnou vokální všestrannost. Ten táhne píseň pevnými, silnými tóny, zároveň umí vyzpívat nadlehčené vokály v refrénu.
Díky hudební pestrosti, která není samoúčelná, ale obohacuje jejich muziku zevnitř, se Red Hot Chili Peppers dostali do beatlesovské formy. Letošní rok bude možná opravdu jejich.
RED HOT CHILI PEPPERS - Stadium Arcadium
Warner Music, délka CD 62:29 a 59:57
Hodnocení MF DNES: 
