O tom, že je schopen tvůrčích nápadů i producentských průlomů, už tým režiséra Tomáše Krejčího přesvědčil.
Třináctým dílem, kde kromě historky s prezidentským psem nadělil postavě Milana Šteindlera svatbu a hrdinovi Davida Matáska rozvod coby vstupenku do jiného vztahu, totiž seriál o deníkářské partě zdaleka nekončí.
Druhou třináctidílnou řadu začne Nova vysílat v lednu 2005, třetí série se začne točit během února příštího roku. Šanci tu dostanou další mladé tváře, herečka Martina Válková nebo Vít Karas z FAMU.
Tradiční seriálový divák by se však hlavně zajímal, zda se rýsuje další svatba. A Krejčí mu s úsměvem odpovídá: Záleží na tom, jak dlouho postavám Matáska a Báry Kodetové jejich redakční láska vydrží.
Právě tím - ale nejen tím - se Redakce liší od románových Rodinných pout či Pojišťovny štěstí, v nichž celé drama od počátku směřuje k jediné klíčové otázce: Vezmou se? Kdežto v Redakci tak jako v Přátelích či Sexu ve městě se lidé přirozeně scházejí, rozcházejí a smiřují na pozadí více méně uzavřených epizod, v nichž se na půdě lásky neděje nic tak zásadně světoborného, že by se zároveň nemohlo pracovat, snídat a především vtipkovat.
Zdravý nadhled, který seriálům tohoto typu dodává nadčasové i nadnárodní uplatnění, teď může Redakce dál vylepšovat. Humoru by snesla ještě víc, i sršatějšího, pokud naučí některé herce, aby nutnou ležérnost svých hrdinů předváděli stejně samozřejmě, zdánlivě mimochodem, a ne jako ledabylost plynoucí z chyb či rozpaků.
Také hvězdné hosty, kteří příjemně zpestřují jednotlivé příhody, by měli autoři využít hravěji než doposud, kdy jen zahalekali, pozdravili nebo potřásli rukou.
Možnost hrát si je totiž největší výhodou podobných seriálů - a také tím, co od nich čeká divák, do jehož volného času se trefují. V osm večer u všelidových melodramat si nikdo netroufne shodit slzavou chvilku.
Ale pro nositele životního tempa moderního města, kteří se domů vracejí později, je odlehčená půlhodinka Redakce osvěžujícím douškem před spaním. Nic neřeší. Baví.
