RECENZE: Zmizení a 2 zbraně. Jak prosté, milý Watsone, jen to umět natočit

  • 0
Marná sláva, ze šesti novinek týdne jsou v českých kinech nejlepší dvě americké detektivky. Přitom ani jedna neomračuje originálním námětem, a kdyby na ně zašel Sherlock Holmes, uhádl by řešení spolu s prvními diváky. Nicméně svému druhovi by sdělil - Jak prosté, milý Watsone! Jen to umět natočit.

2 zbraně (55 %)

Příběh dvou agentů lehce zklame hlavně ctitele islandského režiséra Baltasara Kormákura. Pokud tedy doufali, že do Hollywoodu přenese typickou přízračnost svých děl včetně Severních blat, vítězného titulu karlovarského festivalu před sedmi lety. Jenže těžko lze osobitost uplatnit na scénáři, jejž seriálový autor Blake Masters vystavil na tuctové zápletce. Dva policisté s tajným posláním se stanou oběťmi překomplikované vyšší hry, a tudíž štvanci, kteří musí překonat vzájemnou nedůvěru i jízlivost, aby přišli podrazu na kloub.

Nicméně i z nepříliš vděčné zakázky vykutal režisér několik výhod. Jednak humor, počínaje muslimskými vtipy a konče situační hrou s telefony, jednak atmosféru opačného konce světa, Mexika s krvavým barvotiskem zábav drogových mafií. A hlavně dvojici, které to dohromady příjemně ladí. Denzel Washington i Mark Wahlberg se řadí k hercům, kterým stárnutí vyloženě svědčí, poskytuje jim odstup i nadhled, aniž by zároveň už museli omezovat svou fyzickou výkonnost. Zkrátka vznikla slušná krimi; kdyby za ní nestál tvůrce s dalekosáhlejšími ambicemi, nýbrž běžný řemeslník, pět procent navíc by jí rozhodně neublížilo.

Zmizení (70 %)

Pro druhou z premiér platí prakticky totéž, jen ve všech složkách jde o třídu výš. Také režisér thrilleru Zmizení Denis Villeneuve mířil do Hollywoodu oklikou, z frankofonní Kanady. Také jemu dal scenárista Aaron Guzikowski historku, jejíž základní prvky založené na citově vyděračském únosu dětí už člověk stokrát viděl. A také Zmizení kralují dvě slibně zrající herecké osobnosti, Jake Gyllenhaal jako policista a Hugh Jackman coby zoufalý otec, který bere spravedlnost do vlastních rukou.

Ano, úder se dlouze chystá a nastavuje. Kulisy jsou deštivé, ženy se hroutí, muži zatínají pěsti a policie všechny bezmocně chlácholí. Falešných stop je na seriál, čemuž odpovídá přemrštěná dvouapůlhodinová délka filmu. Ale solidní vypravěčské napětí vítězí, nálada vnucuje mrazivé "může se to stát i vám" a děsivý krok, jak násilí předejít násilím, dá zapomenout na politicky korektní dělbu bílých a černých hrdinů.