Možná se vstřícnost vůči lehké oddechové zábavě dostavila jako reakce na únavu z nadílky těžce depresivních soutěžních dramat na nedávném karlovarském festivalu, ale proč ne? Člověk by měl být vděčný za každý dobře naplněný žánr, jaký v případě snímku Zatím spolu, zatím živi – v originále Knight and Day – zosobňuje akční romantická komedie.
Nová partie na staré půdě
Základní situaci používá Hollywood co chvíli: muž pracuje jako špičkový tajný agent či zabiják, nic netušící žena je zavlečena do série bitek, honiček a protivenství ústící ve vítězný polibek nad hromadou poražených ničemů.
Ke klasikům téhle žánrové makety patří šestnáct let starý, leč nadále jiskřivý film Jamese Camerona s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli Pravdivé lži, naopak k nováčkům unylí Vrahouni s Ashtonem Kutcherem, kteří se v českých kinech hrají už čtyři týdny bez velkých fanfár.
Premiérový snímek Zatím spolu, zatím živi má naštěstí blíž ke Cameronovu vzoru, z nějž si půjčuje i drobné detaily jako sérum pravdy – pouze v opačném gardu. A že nad Vrahouny vystoupá bez záduchy o dvě patra, naznačí už první zdánlivě náhodné střetnutí hlavních aktérů – dvou leteckých pasažérů v podání Toma Cruise a Cameron Diazové.
Jednak jsou oba prostě lepší herci než mondénní tandem z Vrahounů, jednak jejich soulad nepostrádá až do konce napětí, které je pro romanci životně důležité. Bez něj se totiž herecky v daném žánru nic převratného předvádět nedá.
Cruise chtě nechtě řídí univerzální „předjezdec“ podobných rolí James Bond, jen s výraznější nadsázkou, kterou si Cruise nadšeně vychutnává, Diazovou úkoluje neméně ustálený prototyp lehce naivní až dětinské romantičky z venkova, jíž jako bonus přidali znaleckou zálibu ve starých autech.
Ale i na stokrát přeorané půdě se dá rozehrát docela pěkná partie s originálními situacemi počínaje okamžikem za letu, kdy se ona pro něj na toaletě krášlí, zatímco on „vyřídí“ spolucestující i posádku, aby se mohl podle tradice osobně ujmout řízení a efektního nouzového přistání.
Býci v akci
Zápletka jako vždy nestojí za řeč, jde o světový vynález, po němž pase kdekdo od jasných zlosynů až po zrádce ve vlastních řadách, ale slouží vyprávění, jež zůstává chválabohu jednoduché, cílené a funkční.
On i ona si svá tajemství svěří hned, dokonce i ohlašovaná svatba hrdinčiny sestry se využije méně, než se divák zprvu obává, takže se dvojice může plně věnovat honičkám natočeným s přehledem a s přesnou dávkou bondovsky pohádkové neskutečnosti i vtipu.
Cruise navíc šťastně vyzrává, takže i svým vzhledem připomíná Pierce Brosnana a v komediální rovině se blaženě vyžívá, když během akce udržuje nenucenou konverzaci – „Máte hezké šaty... jen je postřílím a hned jsem zpátky“.
Pro Diazovou zůstávají druhé housle, byť třeba v etudě se zbraní má pro svou postavu nekonečnou zásobu neohrabané potrhlosti. V neposlední řadě obsahuje špionážní road movie rovněž prvky líbivého cestopisu, jenž v účelně zdůvodněném sestřihu od padáku po člun završí na rajském ostrově šarvátka o bikini, ve vlaku pod Alpami kuchyňská bitka s důvtipnou choreografií a v nočním Salcburku žárlivá hra na stopovanou.
Byť pak náladu zbrzdí pohnuté slovní výlevy, takže se film najednou zdá zbytečně dlouhý, znovu ožije s Cruisovým návratem na scénu v nevšedním španělském finále s rozzuřenými býky. Už kvůli nim se dá jít z oprávněných šedesáti procent hodnocení na lehce nadsazených sedmdesát.
