Od hereččina protějšku Alexe O’Loughlina se jen žádá, aby se tvářil okouzleně, a pokud možno příliš nepřekážel. Předvídatelný děj už ani nepobouří; tentokrát se hrdinka, jejíž biologické hodiny tikají nejvtipněji v animaci úvodních titulků, rozhodne pro úděl svobodné matky.
Ona, napohled městská bytost, prodává rozkošná zvířátka, on má farmu, kde o roztomilé živočichy (a zdravou výživu) také není nouze.
Navíc jsou oba ušlechtilí až běda, takže taková drobnost jako hrdinčino těhotenství nesmí jejich cit rozbít. Ani to by nevadilo, kdyby se plátnem nevleklo nejdelších devět měsíců v historii filmu.
Výjimku představuje trhlý spolek matek samoživitelek pěstujících rituální porody v nafukovacím bazénku, ovšem hrdinčinu reakci na tohle divadlo neomlouvá ani její požehnaný stav. A když si špatná herečka Lopezová trénuje před zrcadlem doznání v různých variantách, nicméně stále s jedním a týmž výrazem, je to opravdu k nevydržení. Až kino vzdychá: Ať už proboha porodí!
