Z inscenace Dioptrie růžových brýlí

Z inscenace Dioptrie růžových brýlí | foto: Hubert Hesoun

RECENZE: Xindl X nasadil divadlu růžové brýle. A povedlo se

  • 2
Až se po prázdninách budete poohlížet po představení, během jehož dvou hodin se budete smát víc než při pěti posledních divadelních návštěvách dohromady, můžete vcelku bez obav zkusit Dioptrie růžových brýlí v pražském Švandově divadle.

Podmínka je jediná – musíte se nechat nést na vysoce absurdní vlně, která s diváky smýká zprava doleva a nahoru a dolů, ale jež jim zároveň přináší pocity blaženosti.

Hlavní postavou je Honza. Do včerejška neměl problém, jenže když ráno otevřel oči, v posteli se k němu vine sice krásná, leč zcela neznámá osoba jménem Vanda. Což o to, jenže zároveň tvrdí, že je jeho manželka, a to ne zrovna od včerejška. To ostatně dokazují i fotografie všude po stěnách i stejné bydliště v občance, kterou Honza během jejího sprchování stihne prozkoumat.

Z inscenace Dioptrie růžových brýlíVšechno je jinak, dokonce i to, že on, dýdžej, se nyní nemůže odtrhnout od country. A dokonce si ne a ne vzpomenout, kdo je Alice, jejíž jméno má stále v myšlenkách a sem tam na jazyku a která se zanedlouho i v jeho bytě objeví.

Příběh se odráží od dne 0 (přítomnost) a před každou další scénou se na kulisy promítne počet dní, o které jeho aktéři skočí do minulosti nebo do budoucnosti. Na úplně stejném principu pracoval loňský filmový hit 500 dní se Summer a ukázal se být funkčním, tak proč tedy ne.

Vysoká škola komiky

Dioptrie růžových brýlí jsou divadelní prvotinou písničkáře Xindla X, a pokud mu to takhle půjde dál, je na co se těšit. Kromě skvěle promyšlených hlášek, třeba když Vanda zmatenému Honzovi vypráví o jejich seznámení, kdy jí "říkál, že je na kameni kámen", je tu i logické škobrtnutí v případě Maxe – je divné, že jako dlouholetý Honzův kamarád nikdy neslyšel o Alici. Ale to je drobný detail, mnohem víc pokazí náladu moralizující pasáž v druhé půlce, naštěstí trvá jen krátce a zbytek hry neutopí.

Z inscenace Dioptrie růžových brýlí

Nutno však říct, že hra by mohla vyšumět bez dobrých herců a na to měl ve Švandově divadle Xindl X opravdu štěstí. Zejména na představitele Honzy, Viktora Limru, který to měl vzhledem ke svému zmatení nejtěžší a jeho údivy nad změnou ženy, hudebního stylu i přeludy jsou vyšší školou komiky.

Humor v případě Růžových brýlí stojí vysoko nad "vážnými odkazy" o světě představ, nadužívání farmak a podobně. Nakonec Xindl X našel dobrou cestu, jak v absurdní podívané samy mezi humorem vyplavou na povrch. A pokud ne, nevadí. Hra dokáže dvě hodiny bavit diváky a to je sakra zásluha.

Hodnocení MF DNES: 80 %