Galerie Roberta Guttmanna při Židovském muzeu v Praze představuje závěrečný díl výstavního projektu nazvaného Od té doby věřím na osud…, který již potřetí připomíná osudy českých Židů deportovaných během druhé světové války do východní Evropy.
V povědomí lidí se holokaust povětšinou spojuje s místy, jako jsou Terezín, Osvětim, Dachau nebo Buchenwald. Více než polovina (téměř padesát tisíc) všech protektorátních Židů byla však násilně transportována na Východ, do pro nás dnes málo známých míst v Polsku, Pobaltí a Bělorusku.
Největší dobyvačná válka
Závěrečný díl výstavního cyklu Od té doby věřím na osud… si proto klade za cíl přiblížit poslední nezmapovanou oblast, kterou je území za války obsazeného Běloruska.
Kufr Richarda Hirsche nalezený v hromadě zavazadel obětí koncentračního tábora Malý Trostinec
Richard Hirsch (1896), deportován z Prahy 20. července 1942 do terezínského ghetta. Zde byl 25. srpna 1942 zařazen pod číslem 615 do transportu Bc do Malého Trostince, kde byl zavražděn
Z informačních panelů lemujících galerii se návštěvník doví, že žádná jiná evropská země nebyla během druhé světové války tak tvrdě zkoušená jako Bělorusko. Zahynuly zde více než dva miliony místních obyvatel, z toho téměř šest set tisíc z nich bylo židovského původu.
Jak trefně poznamenává kurátorka výstavy Jana Šplíchalová: "Válka na obsazeném území Sovětského svazu měla zcela jiný charakter než v západní Evropě. Stala se největší dobyvačnou, vyhlazovací a loupeživou válkou v dějinách." Nacisté považovali Bělorusko, stejně jako okolní východní země, za laboratoř, v níž mohli v praxi realizovat své rasové teorie.
Dvaadvacet živých
Na výstavě proto vedle popisu dech beroucích hrůz z minského ghetta, vyhlazovacího tábora v Malém Trostinci nebo železniční zastávky v Baranoviči nechybí ani vykreslení ohavného projektu plynových nákladních aut, která se nezřídka užívala k likvidaci celých transportů.
Jednoduchou, vkusně provedenou expozici doplňují výpovědi jak českých, německých a rakouských Židů, tak místních obyvatel. Příběhy přeživších jsou konfrontované s poválečnými přepisy výslechů důstojníků SS a místních kolaborantů.
Hromadný hrob v lesíku Šaškovka nedaleko koncentračního tábora Malý Trostinec. Vlevo nahoře je patrná rampa pro příjezd nákladních vozů
Kratší texty svižně střídají reprodukce dobových fotografií a na konci galerie na návštěvníka čeká povedený film Zapomenuté transporty, jejž vysílal ČT, a jeho autor Lukáš Přibyl ho znovu sestříhal zvlášť pro tuto výstavu.
Na výstavě nenaleznete jediný klasický exponát, nejcennějšími vystavenými artefakty jsou zde výpovědi lidí, kteří přežili nacistický teror. Z téměř sedmi tisíc českých Židů deportovaných do Běloruska se konce války dožilo jen dvacet dva. Působivá, bez zbytečného patosu připravená expozice se tak stává symbolickým pomníkem těch, kteří se domů již nevrátili.
Od té doby věřím na osud…
Transporty protektorátních Židů do Běloruska v letech 1941–1942, kurátorka Jana Šplíchalová
Výstava trvá do 30.ledna 2011, vstupné 70 korun
Hodnocení: 80 %
