RECENZE: Krimi Vraždy v kruhu zdobí Trojan a hyzdí stopy podle zvěrokruhu

Brutální smrtí mladé ženy začne v pondělí večer seriál ČT Vraždy v kruhu, ve kterém dvanáct znamení zvěrokruhu tvoří linii zločinů, typických vždy pro dané sluneční znamení.

Někde mezi ryze profesní Kriminálkou Anděl a lehce stylizovanou Clonou se pohybuje sága Vraždy v kruhu, kterou podle scénáře Ivy Procházkové natočil Ivan Pokorný. Již po návratu z německé emigrace patřil režisér k prvním, kdo vnesli do české detektivky moderní pojetí, spoluutvářel výraz Kriminálky Anděl či Expozitury, s Procházkovou uvedli do kin thriller Záblesky chladné neděle a rukopis si uchovává i ve Vraždách v kruhu.

Tři silné znaky seriálu tvoří výtečná nálada ostrých startů každé epizody – třeba v prvním dílu udeří surová smrt do bezstarostného společenství ranních běžců u řeky; dále volba zajímavých prostředí od zákulisí hokeje po charitativní Vánoce, a konečně herecky spolehlivý hrdina. Tedy Ivan Trojan v hlavní roli majora mordparty, jenž si za každé situace, pracovní i osobní, udržuje nádech lehoučké osobní ironie.

Soukromou linku představuje utajovaný milostný trojúhelník, který s Trojanem coby šéfem týmu tvoří jeho podřízený na vozíčku neboli Richard Krajčo a invalidova manželka, psycholožka zkoumající astrologii, kterou hraje Hana Vagnerová.

Příběh působí trochu rozbitě, než se vazby postav propojí, také mívá sklon utíkat z věcné vyšetřovatelské rutiny k prostojům psychodramatu, nicméně napětí mezi hrdiny Trojana a Krajča účinkuje – přinejmenším herecky. Ve vánoční epizodě navíc vyvrcholí velmi netradiční i zábavnou bitkou zdravého nadřízeného se zuřícím vozíčkářem.

Vraždy v kruhu

60 %

Česko, 2014, 12x85 min

režie: Ivan Pokorný

hrají: Ivan Trojan, Richard Krajčo, Simona Stašová, Hana Vagnerová, Josef Mádle, Marek Němec, Dita Zábranská, Martha Olšrová, Jiří Štrébl, David Kraus, Jiří Dvořák, Jan Šťastný, Daniela Kolářová a další

Kinobox: 58 %

IMDb: 5.6

K dobru lze Vraždám v kruhu přičíst rovněž obratnost, s níž společenská témata „roubuje“ na intimní tragédie, vesměs proti očekávanému vžitému trendu. Vražda bezdomovce tak až překvapivě pomíjí sociální sentiment, střelba na hokejového trenéra dětí zase rozvine nitky případných motivů počínaje pedofilií a konče ekologií.

Nicméně jedna položka jinak solidní krimi hyzdí, a tou je paradoxně právě prvek, který ji od konfekční žánrové rodiny odlišuje: astrologie coby doplňková vyšetřovací metoda. Špičkový kriminalista zkoumající, proč by asi zabíjela Panna či jaké touhy nejčastěji řídí Býka, má sice alibi ke konzultacím se svou milou, ovšem muži akce z Kobry i klasičtí zastánci logické dedukce typu Hercula Poirota by se mu útrpně vysmáli. Se znalostí tří dílů lze doufat, že nakonec to major uzná sám.