Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Recenze: Velké dítě po francouzsku

  9:42aktualizováno  9:42
Kdyby někdo shrnul v několika věcných větách příběh Amélie z Montmartru a natočil podle nich film čistě realistický, vznikl by kýč jedna báseň: pohádka o plaché Popelce, která za dobré skutky nakonec lásky došla. A kdyby strohý děj rozebral moralista, dospěl by k názoru, že činy Amélie, ač vedeny těmi nejlepšími úmysly, hraničí leckdy s trestním zákoníkem - od vloupání přes padělání dopisů až po sousedské šmírování. Z jeho pohledu zasloužila by aspoň naplácat jako nezvedené děcko.
Jenže Jean-Pierre Jeunet, režisér až s čarovnou představivostí, záměrně líčí Amélii právě jako velké dítě, takovou francouzskou sestřičku Forresta Gumpa. Záměrně děj neustále zcizuje, komentuje z odstupu i žertovně "globalizuje" - podobně jako americká Magnólie, v níž souhra náhod také naznačovala jistou osudovost. Ona glosátorská vzdálenost vypravěče, ač časem trošku monotónní, brání sentimentu, aby se rozlil po plátně. A především: Jeunet záměrně stvořil svět, který se tomu skutečnému sice podobá, ale zalil jej zlatavými tóny pohádky - svět mírnější, klidnější a pospolitější, v němž se s tichou samozřejmostí dějí zázraky. Sochy spiklenecky mrkají, fotky z automatu mluví, zahradní trpaslík zdánlivě cestuje po světě a v televizních zprávách nahrazuje mrtvou princeznu Dianu ve svých představách právě Amélie coby nová oběť charity - neboť pro roli dobrodějky se hrdinka jednoho dne rozhodla.

Zní to nadneseně? Snad, ale Jeunet svou aktérku důvtipně představuje od okamžiku početí přes osamělé dětství, kdy se neurózou rodičů nakazila i akvarijní rybka; po matčině bizarní smrti pak zůstala dívenka v izolaci od vnějšího dění, odkázána na říši "ulítlých" snů. Už v úvodu se tedy hebce protnou groteska a jímavost, dvě pocitové základny snímku, už v úvodu si divák hrdinku zamiluje; v duchu ji nazývá Amálkou a vidí v ní ptáče vzbuzující ochranitelské pudy i poté, co dospělá kráčí ulicí. Po pařížsku nevtíravě šarmantní, a přece stále zranitelná víla po kotníky v ponožkách a bagančatech.

Metody, kterými se Amélie vkrádá do života svých známých, aby nešťastným pomohla a protivné vytrestala, jsou zábavné, účinné a originální, neboť v sobě nesou hravé uvažování dítěte. Ale sama dlouho jako by stála mimo, duchem nepřítomná; problém nastává, když svou šarádu připomínající orientační závody pro školáky přenese i na objekt vlastní zamilovanosti. Soukromou strategii Amélie opravdu překombinuje - a s ní i režisér Jeunet. Tady si už doslovně vypomáhá postavou moudrého kmeta - malíře, jenž žije v osamění kvůli fyzické křehkosti a Amélii vysvětluje, proč ona musí překonat křehkost duše. Ale v té měkké, podmanivé náladě i tuhle berličku filmu odpustíte. "Víla Amálka z Paříže" chce být pozitivní, bavit, hladit, milovat drobné radosti dne, umět naslouchat, pátrat po drobných tajemstvích a nahrávat snílkům. Možná to všechno není pravda, ale člověku to dělá dobře.

Servisní článek o filmu najdete ZDE.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Fotografie z francouzského filmu Amélie z Montmartru.

Autoři: ,



Nejčtenější

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...



KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Herci z muzikálů včetně Mamma Mia nedostali honoráře, došlo na insolvenci

Herečka Alena Antalová v hlavní roli Donny v muzikálu Mamma Mia v pražském...

Producent Jiří Jurtin a jeho firma Crystal Skull je ve finančních potížích. Tvrdí, že společnost Ticket Art Praha mu...

Další z rubriky

Guilty pleasure. Jaké jsou tajné televizní lásky, za které se stydíme?

Beverly Hills 90210 - Steve a Kelly

Anglický výraz „guilty pleasure“ čili provinilé potěšení pronikl do televizní říše jako označení pořadů, které...

VIDEO: King Skate vylíčí, jak se skateboarding prokousal totalitou

Trailer k filmu King Skate

Zatímco před kamerami se řadí spartakiádní cvičenci, v ústraní se do totalitní šedi dobývá nový hit: divoká jízda za...

Alois Švehlík nahradil Třísku. Teď balancuje s Mádlem Na střeše

Herci Alois Švehlík a Dui Ahn Tran spolu s režisérem Jiřím Mádlem během...

Režírující herec Jiří Mádl točí podle vlastního scénáře svůj druhý film Na střeše, a to doslova ve výškách nad Prahou....

Najdete na iDNES.cz