Květina je motiv, který je spjatý s výtvarným umění odpradávna. Květinová zátiší, ornamentální rostlinné motivy i prostředí luk, rozkvetlých zahrad se objevují v dílech starých mistrů i moderních umělců, mají symbolický význam v křesťanské ikonografii, dominují secesi.
U současných tvůrců se však tento motiv jeví jako něco dávno přežitého, těžko hledat někoho, kdo s ním pracuje záměrně a soustavně. Kurátorka Moravské galerie v Brně Yvona Ferencová však během své práce na květiny u současných tvůrců narazila a z původně stěží zachytitelného pocitu začal růst záměr udělat výstavu zaměřenou na ně. Tak vznikla jedna z největších podzimních přehlídek Moravské galerie nazvaná ... a nezapomeňte na květiny.
U třiadvaceti autorů se kurátorce podařilo najít květinový motiv, vystavit ho, vysvětlit, zasadit do kontextu k ostatním. Vznikla vydařená expozice, která se návštěvníka dotkne hned v několika rovinách: jednotlivé exponáty spolu komunikují, je z nich jasné téma, to je však zároveň v případě postmoderních prací současných umělců natolik volné, že nesvazuje. I když jde o něco relativně tak banálního, jako jsou květiny, přistupuje k nim kurátorka i umělci s vážností, objevují jejich svět a květiny se tak stávají podstatným hybatelem, promlouvají, ovlivňují a žijí.
U podobných tematických výstav hrozí často nebezpečí, že se zkrátka jen vyndají z depozitáře díla, která s tématem souvisejí, a pověsí se vedle sebe do galerijního prostoru. Ne tak v případě téhle expozice: kurátorka procházela portfolia jednotlivých umělců a zapůjčená díla pak skládala podle dalších významových klíčů. Vytvořila osm kapitol, kterými však prostor nespoutala (vysledovat se dají spíš v katalogu než přímo na výstavě, k těm nejsilnějším patří Síla rostliny, Vanitas či Květina jako symbol). Nechybí však ani jiskřící experimenty, například ten Marka Meduny nazvaný Řekl jsem paní v květinářství, aby vybrala květiny, které se k sobě nejméně hodí, či naopak pojetí květin jako zátiší vanitas, květů zla, nebo téměř nevědomý podklad k obrazům Josefa Bolfa prostoupený smutkem a soužením.
Až při bližším zkoumání i tady vystupují z pozadí červené pivoňky či růže.
Výstava ... a nezapomeňte na květiny prezentuje díla autorů tří generací. Tu nejstarší zastupuje Mertova Kytka II (2003–2007) či Kokoliova Kytice (2008), střední například pampeliškové video Mileny Dopitové a dojemná vzpomínková série fotografií Markéty Othové, mezi nejmladší tvůrce patří video Adély Svobodové či herbářová instalace Evy Koťátkové.
Expozici navíc doplňuje druhá část v patře, kde si návštěvník může prohlédnout cibule a semena těch nejznámějších květin, zasadit si je, označit si svůj květináč a během výstavy chodit "instalaci" pozorovat a na konci si ji i odnést domů. V boxech s cibulkami jsou navíc umístěné texty o symbolickém významu jednotlivých rostlin. Mimochodem, každá z kustodek na výstavě voní jiným květinovým parfémem.
To, co samotní umělci vnímají jako marginální, náhodné, téměř vytěsněné či zakázané, je tady rozehrané do mnoha směrů. Obyčejná květina prorůstá neobyčejnou výstavou. Jako by v Moravské galerii rozkvetla podivně bizarní louka či zahrada navržená fantasmagorickým zahradním architektem. Už dlouho tady tak svěží, promyšlená a nápaditá výstava nebyla.
... a nezapomeňte na květiny
Pražákův palác - Moravské galerie, Husova 18, Brno, kurátorka Y. Ferencová. Výstava potrvád do 27. února
Hodnocení MF DNES: 90 %
