RECENZE: Od Husa přes Palacha ke grilu. Tak to rozpálí jen Sklepáci

  • 7
Milé děti, bývali u nás zlí, oškliví esesáci. Bála se jich i zvířátka, takže ovce poslušně bečely Böhmen a kozy mečely Mähren. Nad městečkem vlají dvě vlajky a řádí v něm Sklepáci. Neúnavní, nezničitelní a vlastně jediní, jak ode dneška na ČT art doloží dokazuje triptych Divadlo Sklep: Böhmen und Mähren.

Výběr scének, skečů a písní z proslulých Besídek souboru, který slaví 45 let od svého vzniku, přenesl režisér Ondřej Trojan z jeviště do reálných kulis. Původní stylizaci tak trochu ochuzují, na druhou stranu některým výstupům pomáhají - třeba vykulené dětské publikum při proslulém „loutkovém“ představení Sněhurky, v němž hrdiny představují sklenky alkoholu.

Divadlo Sklep: Böhmen und Mähren

70 %

Režie: Ondřej Trojan

Hrají: Tomáš Hanák, David Vávra, Milan Šteindler, Jiří Macháček

Na Sklepu je nejlepší, že jeho kousky nelze převyprávět. Ať Tomáš Hanák ve večerním úboru mezi policisty zpívá tesklivou Technopárty končí, Václav Marhoul předvádí řeznické harakiri, exotická melodie roztančí vietnamskou večerku nebo na masáž dorazí uondaná smrtka s moderní kosou.

Naprosto nedostižná je práce s jazykem. Když David Vávra recituje svou „grilovací“ poému, v níž provede „národ sobě“ od Husa přes Palacha a Brusel k módě zahradních grilů, člověk si mezi výbuchy smíchu vychutnává každý rým. Podobně labužnicky zní Hanák coby Ježíš pod křížem, jeho píseň o Máří Magdaléně paroduje v čisté zkratce všechny dnešní vznosné muzikály.

Od spolehlivých jednotlivostí lehce odvádí spojovací rámec, divadelní přebor vyhlášený místním mecenášem. Ovšem zapadnou do něj jak Marhoulův Romeo s vodkou v ruštině, tak „una čútora“ čili konverzace v italské restauraci, mimo soutěž pak Milan Šteindler se sportovním přenosem z lokálu.

Poměrně silné zastoupení má ve výběrové trilogii ženský ansámbl, počínaje kouzelnou častuškou na návsi „Žena ženu nežene, že ne?“ a konče výlevem těžkého údělu nad válením těsta. Nemůže chybět pohřeb psa, skautské duo a v závěru otcové zakladatelé Šteindler a Vávra coby králové rapu.

Samozřejmě jako každé best of nese i pořad Sklepa riziko, že některé skeče by pamětník vyměnil za jiné, silnější, i za tu cenu, že nezapadnou do konceptu televizní návštěvy v bizarním městečku. Ale pokud partu s kacířským smyslem pro humor díky pořadu někdo teprve objeví, stálo to za to. Protože jen Hanák dovede s tak paličskou vřelostí přísahat, že to šlo „od srdíčka“.