Dvanáctidílná kronika soužití tří žen po padesátce má docela slušně rozdané karty včetně hereckých, ale inscenačně si neví s řemeslem rady. Režisér Michal Vajdička, divadelník, který se po slovenském seriálu Hoď svišťom zapsal i do české televizní historie dosti neblahým způsobem, rádoby avantgardní taškařicí Bezdružice pro TV Barrandov, zkouší žánr sitcomu znovu. A znovu se s ním míjí, byť výsledek už není tak strašlivě zmarněný; pouze nanicovatý.
Kdo jsou dámy, které se rozhodly bojovat s věkem záměrnou trapností? Vzorná hospodyňka neboli Alena Mihulová oddaně běhá s domácí buchtou z červené řepy za nevěrným manželem a televizní hvězdička po sezoně čili Klára Melíšková si léčí kocovinu sektem s jahodami ve vaně, která patří k neprodejným uměleckým dílům živelné sochařky v podání Pavly Tomicové. Zatímco první dvě představují spíše typizované postavy s lehce přepjatým výrazem, Tomicová je „správně šílená“ – tedy přesně tak, jak vyžaduje žánr, který u nás definoval zastydlý rocker Ozzák z Comebacku.
Ovšem Trapný padesátky, kde se v první epizodě střídají průpovídky typu „manžel, to je to nudný, co je doma?“ s uječenou honičkou zhrzené manželky a milenky, si hrají spíše na bláznivou frašku, aniž pro to mají výbavu. Zjednodušeně řečeno, na crazy jsou málo trhlé, a kde by mohly pracovat se slovním vtipem, jímž scenáristka Irena Obermannová vládne, narážejí na kostrbaté aranžmá. Načasování a pointování situací rozhodně není režisérovou silnou stránkou, zbytečně je vymačkává do poslední kapky, o nadbytečných shrnujících dovětcích „tak jsme se poznaly“ nemluvě.
Existuje naděje, že se Trapný padesátky v příštích epizodách ještě „odbrzdí“, třeba v šesté uštědří pádnou facku prezidentovi. Ale zároveň z ní vyplyne, jak se posiluje posedlost všech hrdinek světem internetu, počtem lajků, zkrátka spíše dětinsky pubertální než zrale pošetilou touhou po slávě.
Přitom hospodské útočiště postav, ze kterého Comeback či nedostižně jízlivá Čtvrtá hvězda dokázaly vytvořit ring volný, dostává v novince nádech smířlivého posezení s příjemným hudebním podkresem v jazzové kavárničce z jiných časů. To už i hlavní aktérky kancelářského sitcomu Marta a Věra, ač to o sobě pyšně nehlásaly, byly trapnější. Tedy zábavnější.
