Z koncertu Ringo Starr & All Starr Band, Praha, 29. 6. 2011 (na snímku Ringo

Z koncertu Ringo Starr & All Starr Band, Praha, 29. 6. 2011 (na snímku Ringo Starr) | foto: Jindřich Oplt

RECENZE: To byla větší než malá pomoc přátel, Ringo!

  • 10
Není snad na světě druhá hvězda tak slavného jména, která by si na svá turné soustavně zvala hudebníky a zpěváky o víc než třídu lepší, než je sama. A to prostě proto, že je soudná a že chce, aby posluchači z jejího koncertu něco měli. I kdyby ničím jiným, tímhle musí být Ringo Starr sympatický snad všem.

Z koncertu Ringo Starr & All Starr Band, Praha, 29. 6. 2011 (na snímku Ringo Starr)

A je toho samozřejmě ještě mnohem víc. Mladistvost, se kterou tenhle sedmdesátník ve čtvrtek krátce po osmé naběhl do prvních tónů písničky It Don't Come Easy na pódium pražského Kongresového centra. I ty "směšné pohyby, jimiž doprovázel svůj zpěv, pokud stál v pozici frontmana vepředu a nehrál na bicí. A v té serióznější hudební rovině také jeho neopakovatelný styl hry, který pevně drží základní rytmickou kostru a jenž probarvoval druhý bubeník, protřelý profík Gregg Bissonette.

Profík se mimochodem pozná i podle toho, že ani nejjednodušší písničku, která by teoreticky mohla být hráčsky "pod jeho úroveň", o nic neošidí a že jí dá přesně to, co jí patří. To znamená, že rovný rock'n'roll nerozhází jazzrockovými breaky nebo že – pokud se jedná o hráče na jiný nástroj – přímočaré písničky nekomplikuje nadmíru zhuštěnými harmoniemi či basovými linkami. V tomto ohledu byli všichni členové All Starr Bandu muži na svých místech a koncertu dali přesně to, co potřeboval.

Rocková estráda

Už při druhém kousku Honey Don' t Carla Perkinse, který měl v repertoáru už s Beatles, ukázal Ringo, jak sice mizerný je zpěvák, ale zároveň jak málo na tom v kontextu celé té show vlastně záleží. Kdyby ono slovo nemělo tak příšerně dehonestující příchuť, s klidem by se koncert dal označit za estrádu.

Z koncertu Ringo Starr & All Starr Band, Praha, 29. 6. 2011 (zleva Edgar Winter, Wally Palmar, Ringo Starr, Gregg Bissonette, Rick Derringer)

Z rockové a popové historie se vzhledem k tomu, že muzikanti, jeden každý profík až na půdu, ale dohromady vlastně "každý pes-jiná ves", čerpalo v hodně velké šíři. Dokonce i tvorba jednotlivých hráčů, kteří se vzájemně představovali v souvislých blocích přerušovaných kapelníkovými písničkovými vstupy, byla v některých případech značně různorodá.

Z koncertu Ringo Starr & All Starr Band, Praha, 29. 6. 2011 (na snímku Rick Derringer)

To se týkalo především obou hlavních instrumentálních hvězd. Kytarista Rick Derringer připomenul starý, doo-wopem střižený hit Hang On Sloopy a v druhé části koncertu samozřejmě svůj bluesrockový majstrštyk Rock And Roll, Hoochie Koo. Ten sice na závěr přešel v poněkud nanicovatou stupnicovou sólovou exhibici, ale sám fakt autorského podání standardu, povinného pro každého, kdo chce s tímto stylem mít něco společného, byl pamětihodný.

Totéž Edgar Winter. V úvodu zahrál a zazpíval soulovku Free Ride. Jako předěl koncertu pak posloužila jeho slavná jazzrocková instrumentálka Frankenstein, postavená tady na jeho všestranných hráčských schopnostech: sólové hře na syntezátor, na saxofon i na bicí. Na ty si vystřihl zábavný dialog s Greggem Bissonettem.

Z koncertu Ringo Starr & All Starr Band, Praha, 29. 6. 2011 (na snímku Edgar Winter)

Jen trochu hluše vyšlo jeho připomenutí, že byl prvním v dějinách, kdo si zavěsil klávesy na popruh na ramena jako kytaristé. V zemi Michala Davida, kde je právě tohle považováno za symbol hudební debility, a v sále před lidmi, jejichž většina patrně nepatřila k obdivovatelům česko-italského diska, se to poněkud minulo účinkem.

Mezi písněmi ostatních členů kapely převládal "osmdesátkový" zvukový model. Ať už byl bližší popovějšímu střihu nové vlny jako třeba v případě Talking In Your Sleep kapely The Romantics, kterou zde zastupoval kytarista Wally Palmar, nebo vyloženému popu písniček basisty Richarda Page, které přinesl ze své kapely Mr. Mister, a songů klávesisty Garyho Wrighta. Naopak Palmarova What I Like About You (původně též The Romantics) byla jedním z nejšťavnatějších rock'n'rollů na setlistu.

Pár hitů, pár přátel

Sám Ringo zazpíval samozřejmě hity z období Beatles Yellow Submarine a I Wanna Be Your Man, ze záběru "svých" coververzí Boys a Act Naturally. Z druhého pólu své tvorby, tedy z posledního alba Y Not (2010) jen dvě písničky: Peace Dream a The Other Side Of Liverpool. A zabrousil samozřejmě i do začátků sólové dráhy na prahu 70. let v docela tvrdém podání Back Off Boogaloo nebo ve společném dílku s druhým "Beatlem ve stínu" Georgem Harrisonem Photograph.

Z koncertu Ringo Starr & All Starr Band, Praha, 29. 6. 2011 (zleva Ringo Starr, Rick Derringer, Richard Page)

Celou show nemohlo zakončit nic jiného než Ringova vlajková píseň With A Little Help From My Friends, která přešla do závěrečného zacitování Lennonovy Give Peace A Chance. Po níž už nenásledovalo nic, jen rozsvícení v sále a až ostentativní odklízení aparatury, zatímco hlediště bouřilo v standing ovation. Nebylo divu. Ringovi se s "větší než malou" trochou pomoci přátel podařilo ukočírovat zábavný pop&rockový cirkus, který možná chvílemi působil naivisticky, ale nikdy směšně ani trapně. Ten potlesk si zasloužil.

Ringo Starr & All Starr Band
Praha, Kongresové Centrum, 29. června 2011
pořádala agentura JVS Group
Hodnocení iDNES.cz: 70 %