Své čtvrté album, které vydávají v těchto dnech, pojmenovali The Mindsweep a opět se na něm dopouštějí takové stylové akrobacie, jako by se ve dvanácti písničkách rozhodli zachytit celý současný vývoj tvrdé kytarové i nespoutané taneční hudby.
S podivem je především, že i když mají víc poloh než Kámasútra, valí se Enter Shikari na posluchače s odzbrojující jednotou jako ohromná koule překypující energií.
Bouře sklízí bouři
Stačí si poslechnout první singl The Last Garrison, který se stal jednou z nejpříznačnějších, a skoro nejpřímočařejších skladeb desky. Samozřejmost, s jakou se tu tvrdé kytary lámou v taneční refrén, silné melodie prolínají s hardcorovým štěkáním a klidné polohy s kytarovým nářezem, ozvuky dubstepu i drum’n’bassu, překvapuje i po deseti opětovných přehráních.
A i když většina písniček je vystavená na síle tvrdých kytar, na The Mindsweep se kapela učí i působivě zpomalovat a ztišovat. To jí ostatně, jako třeba v Never Let Go of the Microscope, dává prostor vybudovat a vypointovat ještě bouřlivější, soničtější a víc ohlušující finále.
The MindsweepEnter Shikari |
Někteří fanoušci se po zveřejnění prvních ukázek z desky obávali, že Enter Shikari na novince vyměknou. Jako celek je však album The Mindsweep stále nekompromisně daleko od středního proudu a i vyloženě baladické momenty na hranici rockového kýče plní stejně důležitou roli jako metalové „chroptění“.
The Mindsweep působí jako zhudebněný test koncentrace, přehlídka nečekaných a přitom úderných odboček. Zvlášť v době zvuku unifikovaného počítačovými nahrávacími programy i příručkami o vkusu posluchačů je poslech kapely jako Enter Shikari vyloženě osvěžující.
zdroj: www.youtube.com