Fenomén art brut čili umění v syrovém stavu se těší v Česku čím dál větší pozornosti. A je k tomu jasný důvod: práce neškolených, spontánně tvořících umělců mají potenciál zasáhnout diváka daleko větší silou než výtvarný projev svazovaný akademismem. Čím? Niterností témat, bezprostředností, nehledaností a autenticitou výrazu. Aktuálně to potvrzuje komorní výběr z prací rakouského kreslíře Josefa Hofera, který je k vidění v Galerii Rakouského kulturního fóra v Praze.
Hofer, ročník 1945, je přímo prototypem autora art brut. Četné psychické i fyzické handicapy včetně problémů se sluchem ho od dětství vyřazovaly z běžného společenského života, a tak se uzavřel ve svém vlastním, alternativním světě. Vystoupil z něj teprve v roce 1997, kdy měl iniciační zážitek: spatřil své nahé tělo v zrcadle. Ten obraz uvolnil kvanta energie, která se v něm za dlouhé roky nastřádala.
Seizmograf duše
Od té doby pracuje na specifickém deníku: portrétuje své alter ego barevnými tužkami, a sice v nejrůznějších pozicích, úhlech a proměnách, vždy vsazené do pečlivě vyvedeného rámu. Když jej svazují úzkosti, jsou postavy na jeho kresbách schoulené a bez života, když jej zachvátí příval euforie, dávají se figury do pohybu, mohutní a snaží se vymanit ze zajetí vymezeného prostoru. Kresba, která má svým výrazem blízko k předválečným a válečným expresionistům, se stala Hoferovi seizmografem jeho duše.
Umění lidí mimo sociální struktury, častokrát poznamenaných různými diagnózami, které je stigmatizují jako nenormální, začal systematicky sledovat na přelomu 10. a 20. let minulého století německý psychiatr Hans Prinzhorn. Po druhé světové válce navázal na jeho aktivity Jean Dubuffet, francouzský malíř a sběratel, který prosadil a světově zpopularizoval pojem art brut čili umění v syrovém stavu a založil dodnes fungující muzeum art brut ve švýcarském Lausanne.
U nás byl jeho průkopníkem teoretik surrealismu Karel Teige; štafetu po něm převzala, a to zejména v posledních dvou desetiletích, kunsthistorička Alena Nádvorníková. Právě ona zorganizovala v Čechách dvě iniciační přehlídky českého a francouzského art brut a napsala klíčovou monografii Art brut v českých zemích (2008).
Díla plná úzkosti
Kresby Josefa Hofera, vystavené v Galerii Rakouského kulturního fóra, je cenné vidět minimálně ze dvou důvodů. Zaprvé ukazují, jak blízko může mít takzvané vysoké, školené umění k umění nízkému, neškolenému: jak k nerozlišení je Hoferův přirozeně nalezený, expresivní výraz od některých prací stylizovaných podle vzorců, které diktují jiným umělcům vzdělání, kultura, civilizace. A zadruhé: Hoferova tvorba nemůže být pravdivější.
Vyvěrá přímo z autorovy zraněné a úzkostmi svazované duše. Zachycuje kreslířovy proměnlivé emoce, ukazuje jeho traumata, jeho posedlosti. Je to dílo totálně obsahové, zatížené výjimečnou osobní zkušeností, konkrétním životem. Jeho neestetičnost se může některých návštěvníků třebas dotknout. Jeho vnitřní opravdovost by se měla dotknout každého.
Josef Hofer: Art brut
Galerie Rakouského kulturního fóra, Jungmannovo náměstí 18, Praha 1, kurátorka T. Zemánková. Výstava potrvá do 5. ledna 2011
Hodnocení MF DNES: 90 %
