Album produkoval T Bone Burnett a ačkoli to možná vypadá jako klišé, jeho zkušená ruka si na pomyslnou pažbu může vytnout další zářez. Burnettova produkce se tentokrát "ideově" blíží jeho filmovým pracem, zvláště soundtrackům k filmům Bratříčku kde jsi a Walk The Line: šlo totiž o to co nejvěrněji napodobit dřevní dobový sound klasického žánru, v tomto případě country.
To se povedlo výborně po aranžérské i zvukové stránce. Banjo, mandolína, housle, foukací harmonika, z elektrických nástrojů jen elektrická kytara a pedal steel, to všechno zní naprosto dokonale stylově a "oldtimově". Nástrojem s naprosto nezaměnitelným zvukem i hráčským stylem je pak Nelsonova prastará otřískaná španělka se strunami ze střev, jeho "vlajkový" nástroj, který dodává všem jeho nahrávkám rozpoznatelnost po pár tónech.
S výjimkou úvodní vlastní Man With The Blues sestavil Nelson album vesměs z klasických písní "zlaté pokladnice country", mezi jejichž autory nechybějí vyslovené ikony žánru jako Hank Williams (House Of Gold), Merle Travis (Dark As A Dungeon) či Doc Watson (Freight Train Boogie).
Ještě hlouběji do minulosti pak posluchače zavádí několik tradicionálů - Satan Yout Kingdom Must Come Down, I Am A Pilgrim či závěrečná Nobody´s Fault But Mine. Posledně zmíněná skladba je mimochodem jediná, ve které producent Burnett neodolal a v aranžmá ji přizpůsobil temnější stránce svého výrazového rejstříku, jak ji známe třeba z jeho sólové tvorby, ale třeba i práce pro Cassandru Wilson.
Willie Nelson, svými českými fanoušky vzhledem ke své vizáži láskyplně přezdívaný "indiánská babička", má za sebou alba moderní country, folkrockového písničkářství (viz výborné Moment Of Forever - recenzi najdete zde), pokusy o reggae, jazz i blues (recenzi společného alba s trumpetistou Wyntonem Marsalisem Two Men With The Blues najdete zde). Album Country Music ukazuje ovšem nejen jeho muzikantské kořeny, ale i žánr, ve kterém se zjevně cítí jako ryba ve vodě.
Willie Nelson: Country Music
vyd. Rounder/Universal, čas 54:52
Hodnocení iDNES.cz: 80 %
