RECENZE: Škréta fascinuje citlivými detaily i odměřenými velkými malbami

  9:19aktualizováno  9:19
Návštěva velké výstavy děl barokního malíře Karla Škréty, kterou připravila Národní galerie, stojí za to. Některá plátna jsou však bohužel hůře nasvícená.

Karel Škréta: Podobizna neznámého muže, tzv. matematika s chotí | foto: Národní galerie Praha

Výstavní projekt s názvem Karel Škréta, doba a dílo (1610–1674), za kterým stojí Národní galerie ve spolupráci se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským, dělá dojem už svým širokým záběrem. Na dvou místech v Praze je k vidění na čtyři sta děl: rozměrných oltářních a závěsných obrazů, soch, ale také komorních grafik a jemných kreseb.

Valdštejnská jízdárna a Jízdárna Pražského hradu vzaly pod svá široká křídla jak titulního mistra, tak jeho bezprostřední předchůdce, souputníky, žáky i moderní ohlasy jeho prací, mezi které patří třeba Hynaisův portrét Karla Škréty z konce 19. století. A k tomu je k dispozici katalog, který čítá víc než sedm set stran kvalitních reprodukcí, zevrubných analýz a komentářů…

Akademismus s příběhem

Karel Škréta se narodil v Praze, přesně před čtyřmi sty lety. Pobral tu důkladné vzdělání výtvarné i jazykové, ale nejvíc se naučil na cestách: po bitvě na Bílé hoře pobýval zprvu v Sasku, později v Itálii. Podstatný vliv na něj měly zejména návštěvy Benátek a Říma, kde se potkal s pozdní, k manýrismu se otvírající renesancí Veroneseho, Michelangela nebo Rafaela.

Karel Škréta: Podobizna řezače kamenů Dionysia Miseroniho

Karel Škréta: Podobizna řezače kamenů Dionysia Miseroniho

Po návratu do Čech koncem třicátých let 17. století a po nutné konverzi ke katolictví se zvolna vypracoval jako portrétista aristokracie a malíř rozsáhlých pláten s náboženskou tematikou. Vrcholná díla, nesená v duchu barokního klasicismu, realizoval po skončení třicetileté války, v padesátých a šedesátých letech 17. století. Zemřel v roce 1674. Pohřbený je v kostele svatého Havla na Starém Městě.

Ačkoli je pražská výstava rozdělena do oddílů Škréta-portrétista, Škréta a zaalpští mistři, Škréta- kreslíř a grafik, jsou to biblické výjevy, které přehlídce dominují. Jistě i proto, že jde o práce velkých rozměrů. Svým výrazem jsou ta plátna, třeba křížová cesta, převážně akademicky pojatá, poněkud odměřená, jejich aktéři mají blíž k chladné soše než k živému člověku. Ale forma není to, co k nim diváka přitahuje nejvíc.

Karel Škréta: Narození P. Marie

Karel Škréta: Narození P. Marie

Atraktivní je symbolický potenciál těch maleb, daný jednak důkladně propracovanou kompozicí jednotlivých scén, jednak konkrétními předměty a samozřejmě stylizovanými gesty a mimikou postav. V takových obrazech se pak dá listovat jako v knize, dají se číst jako napínavé dějové příběhy. I když jde o příběhy notoricky známé a zpracované mnoha jinými umělci.

Krása kresby a grafiky

Zmínka o knize tu nepadla náhodou. Jako protiváha k velkým obrazům jsou na výstavě zařazeny kresby a grafiky, daleko intimnější umělecké techniky, v nichž předvedl Karel Škréta své mistrovství snad ještě přesvědčivěji.

Lehká, rozechvělá, často přetržitá linka kresby a grafické listy, vyvedené precizně a s citem, lákají diváka tím, co monumentálním plátnům chybělo: svou živostí a přirozeným elánem. Skoro se chce říct, že v současné době rezonuje víc právě Škrétova komorní tvorba – jeho drobné práce, do kterých uložil daleko větší kus své osobitosti než do rozměrných děl, která dělal na zakázku a častokrát ve spolupráci se svými tovaryši.

Oltářní obraz si restaurátoři odvezli loni na podzim

Oltářní obraz si restaurátoři odvezli loni na podzim

Procházka mezi čtyřmi stovkami exponátů je poutavá, ale taky náročná. Některé náměty se samozřejmě opakují, některá díla jsou s ohledem na své stáří hůř nasvětlena. Bez dalších exponátů, například bambitek a prstýnků z majetku Škrétovy rodiny, by se však divák snadno obešel.

Komplexnost pohledu na jednu z klíčových postav novodobé české malby, o který se Národní galerie pokusila, si rozhodně žádá uznání s ohledem na umělce samého. Trochu méně už pak s ohledem na davy návštěvníků, které proudí galerijními sály.

Karel Škréta, doba a dílo (1610–1674)
Jízdárna Pražského hradu a Valdštejnská jízdárna, hlavní kurátor Vít Vlnas, vstupné 200 Kč. Výstava potrvá do 10. dubna.
Hodnocení MF DNES: 70 %

Autor:



Nejčtenější

POSLEDNÍ DOJMY: Porušil Labyrint III desatero pravidel detektivky?

Záběr z třetí řady seriálu Labyrint

Záhada trvající sedm večerů je konečně vyřešena, poslední část televizního Labyrintu III odhalila pachatele. S...

PRVNÍ DOJMY: Výzva, noblesa, užít si to. Zakázaná slova StarDance

Jiří Dvořák patří ve StarDance k favoritům

Boj o vítěze tanečního parketu zahájil v ČT devátou sezonu. Tradičně, protože přenosem StarDance opět provázejí Tereza...



Tušil jsem, že bude velmi kontroverzní, říká autor sochy Špinarové

David Moješčík ve svém ateliéru v Janovicích při pracích na soše Věry Špinarové.

Vtípky, petice, výzvy k předělání. Ostravská socha Věry Špinarové od veřejnosti zatím sklízí zejména kritické ohlasy....

Další státní cena v ohrožení, odmítla ji rodina Evalda Schorma

Příběh falešného faráře (Vlastimil Brodský),  který pomáhá všem vesničanům, ale...

Letošní předávání cen v kultuře, jimiž stát oceňuje výrazné osobnosti, má další trhlinu. Poté, co odmítl převzít cenu...

RECENZE: Rašín utopený v slzách. Podstatný kus jeho portrétu chybí

Z natáčení filmu Rašín

Diváci od dvoudílného Rašína očekávají celistvý portrét muže, jenž se takříkajíc zasloužil o stát. Film je však po oba...

Další z rubriky

Jak vypadaly osudové chvíle Československa? Připomeňte si dramatické století

Smrt nacismu! Potupná vlajka německých okupantů na Pražském hradě, symbolu...

Na nejzásadnější momenty z československé historie láká nová výstava Osudové chvíle Československa - obrazový příběh...

Formoval armádu i kreslil. Villa Pellé oslavuje stoleté výročí republiky

Maurice Pellé, ze skicáku (Z výstavy Generál Pellé a čeští umělci ve Velké...

Galerie Villa Pellé se připojuje k oslavám stoletého výročí založení Československa a návštěvníky láká na dvě tematické...

OBRAZEM: Desfourský palác ožil. 4+4 dny v pohybu řeší Princip neurčitosti

Ze zahájení akce 4+4 dny v pohybu v Desfourském paláci (5. října 2018)

Multižánrový festival 4+4 dny v pohybu znovu oživil prostory pražského Desfourského paláce. Díla více než padesáti...



Najdete na iDNES.cz