RECENZE: Sopranistka Hanniganová okouzlila Salcburk v jediném čísle

Sopranistka Barbara Hanniganová zanedlouho zahájí pražskou přehlídku Struny podzimu. Na závěr Salcburského festivalu vystoupila s orchestrem v Třech fragmentech z Vojcka.

Sopranistka Barbara Hanniganová přijede do Prahy na Struny podzimu. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Program Salcburského festivalu je "napěchovaný" do samého závěru. Poslední týden přijeli hostovat Berlínští filharmonikové s šéfdirigentem sirem Simonem Rattlem.

Jejich druhý koncert ve Velkém festivalovém domě byl pro našince i jakousi ochutnávkou z programu letošních Strun podzimu. S orchestrem totiž vystoupila kanadská sopranistka Barbara Hanniganová, která za měsíc pražský festival zahájí.

Vábící obřad pohanů

Cíleně se věnuje dílům dvacátého století a soudobé hudbě, má i další zájmy, před časem začala dirigovat. V Salcburku vystoupila pouze v jednom čísle, ve Třech fragmentech z Vojcka, které skladatel Alban Berg vytvořil ještě před prvním uvedením své opery. Poprvé zazněly roku 1924 ve Frankfurtu, teprve příští rok následovala světová premiéra kompletního díla. Tři fragmenty jsou určeny pro soprán a spíše než na titulního hrdinu se soustřeďují na jeho milenku Marii.

Tři fragmenty

95 %

vystoupila: Barbara Hanniganová a další

Salcburský festival

I z relativně krátkého vystoupení bylo zřejmé, že Hanniganová nemá krásný hlas ve smyslu lahodnosti či měkkosti. Je to však hlas tvárný a schopný vyjádřit velkou škálu emocí. Navíc i na omezené ploše koncertního pódia dokázala sdělení přirozeně a inteligentně podat. Předvést více bude jistě moci na svém prvním recitálu v Česku, během něhož se navíc chopí i taktovky.

Salcburský večer patřil hlavně Berlínským filharmonikům, kteří událost udělají z každé skladby, obzvlášť z takové, jako je Schönbergova Zjasněná noc, která večer otevřela.

A způsob, jakým zahráli Stravinského Svěcení jara, je prostě bezkonkurenční. Exhibice jednotlivých nástrojů, které však spolu úžasně komunikují, a celková absolutní přesnost tvoří pouze část zážitku. Tohle byl skutečně především pohanský obřad, ve zvuku syrový, divoký a brutální, přesto neodolatelně vábící.