Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Ve vídeňské Rusalce teče krev, kuchtíka ubodá ježibaba

  6:22aktualizováno  6:22
Nová inscenace Rusalky, která měla premiéru ve Vídeňské státní opeře, není "tradiční". To nepřekvapí. Taková se už ve světě téměř nenajde, kromě newyorské Metropolitní opery. A "moderní" neznamená nutně špatný. Zvlášť když německý režisér Sven-Eric Bechtolf neroubuje na Dvořákův a Kvapilův příběh svou vlastní historku.

Vídeňská státní opera uvádí Dvořákovu Rusalku | foto: Wiener Staatsoper

Zvlášť když německý režisér Sven-Eric Bechtolf neroubuje na Dvořákův a Kvapilův příběh svou vlastní historku. Rusalka tentokrát není oběť zvrhlíka Josefa Fritzla jako v Mnichově ani prostitutka jako v Bruselu.

Zůstává dlouhovlasou vílou, ovšem v zimní, studené krajině, vyjádřené kmeny uschlých stromů, napadaným sněhem, holými šedými stěnami a od mrazu zamženým sklem. Zámek zastupují červené stěny. Vodník není laskavý tatíček, ale statný energický muž, ježibaba má havraní kostým z černého peří, cizí kněžna ani princ se příliš neodchylují od klasiky.

V rozhovoru v programu si Bechtolf neodepřel výklad na téma Freud, sny a podvědomí, na scéně například polonézu stylizuje do milostných hrátek novomanželů před zraky Rusalky, jež nedokáže prince k sobě přitáhnout.

Podobně ovšem s Rusalkou pracovali už mnozí režiséři, počínaje Davidem Pountneyem přes Roberta Carsena po Jossiho Wielera - a originálněji. Kdo ví, možná se (pod)vědomě napodobuje. Bechtolf až tak výrazný vklad nepřináší, i když do naprostého rozporu s předlohou se také nedostává. Jediným šokem je tak krutá pomsta ježibaby, která podřeže a ubodá kuchtíka, v jehož krvi si pak smáčejí ruce i lesní žínky, zatímco opěvují své půvaby. Přírodní živly tu nejsou o moc vlídnější než lidé.

Ovace pro dirigenta

Ten největší vklad do inscenace vnáší bulharská sopranistka Krassimira Stoyanova, a to jak do nejjemnějších pohybů propracovaným hereckým výkonem, tak půvabným, elastickým hlasem, schopným lyrického i dramatického výrazu, a výbornou češtinou. Rozumět bylo i basistovi Güntheru Groissböckovi, jehož kovový, tmavý bas odpovídá pojetí vodníka.

Rusalka

Vídeňská metropolitní opera

režie: Sven-Eric Bechtolf

Hodnocení­: 70%

Krásným temným hlasem zaujala mezzosopranistka Monika Bohinecová jako cizí kněžna, naproti tomu Janině Baechleové coby ježibabě nezazněla snad jediná hloubka a omylem bylo obsazení Michaela Schadeho do role prince. Jeho tenor zněl tvrdě, češtinu příliš lámal a vedle svižných kolegů působil na jevišti těžkopádně, přičemž na herecké pojetí to nevypadalo.

Tahle Rusalka i jinak zní, jakkoli ji nastudoval Jiří Bělohlávek. Ne tak lyricky a citově, spíše uměřeně, ale krásně a kultivovaně, a je-li třeba, i intenzivně. Orchestr má vlastní barvy, ale Dvořákovi také sluší. Našince potěšilo, že spolu se Stoyanovou a Groissböckem to byl právě Bělohlávek, který od publika sklidil největší ovace.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odhalení poštovní známky k půl století s Cimrmanem
VIDEO: Základy filatelie se otřásly. Je tu druhá známka s Cimrmanem

K padesátému výročí uvedení první cimrmanovské hry Akt přichystal soubor okolo Zdeňka Svěráka společně s Českou poštou novou Cimrmanovu známku. Na vzniku se...  celý článek

Muzikál madagaskar
VIDEO: Je to sauna, popisuje Nosková muzikál Madagaskar v kostýmu hrošice

Populární animovaná série Madagaskar se vrací v podobě muzikálu pro děti. V hlavních rolích příběhu, který vychází z prvního animovaného filmu, se objeví...  celý článek

Záběr ze zkoušek kusu Lámání chleba
Rodinné kroniky ukážou, jak se na jižní Moravě po válce lámal chleba

Šatna tělocvičny, barevné vinohrady, proměna moravského venkova a hlavně šedesát let nedávné historie. Skutečné události z jihomoravské vísky Skoronice se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.