Pět kapitol, z nichž kniha sestává a které si navzájem protiřečí, lze číst přinejmenším dvěma způsoby: buď jako komentář k procesu psaní, kdy autor má mnoho nápadů, ale ne všechny se do tradiční prózy dostanou, nebo jako úvahu na téma, že všichni lidé někdy žijí druhým životem v tom smyslu, že dělají věci, které nezapadají do jejich oficiálního bytí.
Jinými slovy buď jako knihu, v níž autor chtěl prozkoumat veškeré možnosti, jaké mu jeho hrdinové skýtají, nebo jako příběh o změně a o úniku, o vyhlídkách na alternativní život. Čili buď jako postmoderní experiment, nebo jako sondu do společensky přijatelného chování ohraničeného nejrůznějšími konvencemi a tabu.
Protagonisty jsou devětatřicetiletý impotentní zubař Henry, ve Spojených státech obdařený manželkou, milenkou a třemi dětmi, a jeho bratr Nathan Zuckerman, skandální spisovatel obnažující nejedno rodinné a potažmo také údajně židovské tajemství, jehož několikrát zmíněný román nazvaný Carnovsky se nápadně podobá Rothovu Portnoyovu komplexu (v obou případech svazek svým autorům kromě kontroverze vynesl peníze i slávu).
A zatímco Nathan popisuje Henryho život tak, jak jej nezná Henryho manželka, která ho v projevu na pohřbu coby "rafinovaná autorka rodinné fikce" vylíčila jako hrdinného mučedníka manželského lože, sám sobě později přisoudí stejný zdravotní problém a spekuluje, jak by ovlivnil zase jeho osud. Který navíc dráždivě často připomíná to málo, co známe
z Rothova soukromí.
Líbat boží prdel
V jedné z Nathanových fikcí se stereotypně hodnému židovskému chlapci Henrymu přiděluje mnohem radikálnější budoucnost než útěk s milenkou – svůj druhý život začíná anti- Henry nyní se jménem Chanoch a s pistolí v ruce jako militantní osadník v Judeji.
Izrael viděný Nathanovýma očima přitom rozhodně není ráj na zemi: odvážní průkopníci v biblické zemi podle něj "líbají boží prdel" a "udatně konají Jeho dílo", Židé vybírající přímo u Zdi nářků peníze prý na charitu nevypadají zrovna věrohodně a ze sympatického Šukiho, vedlejší postavy kdysi s nadšením budující Izrael, je unavený člověk vyčerpaný každodenním napětím.
Přes to přese všechno však Izrael znamená pro kolektivní židovskou identitu druhý život – život ve vlasti, a nikoli v diaspoře. Ani tu ovšem Rothovo břitké pero nijak nešetří, přičemž zeměpisným protikladem izraelské pouště je anglická zeleň.
Názorovým střetům uvnitř multikulturního a pluralitě otevřeného Izraele pak odpovídá uhlazeně zdvořilá konverzace překypující obraty typu "Ach, opravdu?", pod níž se nezřídka skrývají jak sofistikovanější formy antisemitismu, tak plošné démonizování Izraele zejména po arabsko-izraelském konfliktu z roku 1967.
Paralelní scéna k výjevům z Jeruzaléma se logicky odehrává v katedrále, kde Nathanova fiktivní, vysněná nebo v rámci knihy skutečná žena Marie pěje vánoční koledy, a ateista Roth se samozřejmě pěkně opře též do křesťanství: zrození Ježíše Krista je "Disneyland v Betlémě" a "velkolepý nechutný kýč s jeho fundamentální hrůzou z pohlavního styku".
Idiotský žargon doby
Tu ústy Nathana, onde ústy Henryho se Druhý život ostře naváží do jakéhokoli monolitického myšlení – ať už je to vlna vnímání ze 60. let a "idiotský žargon té doby", který nadělal nejen Angličanům z mozků drť, nebo freudovská "oidipovská bažina", redukující složité předivo mezilidských vztahů na schémata typu synovská vzpoura proti otci.
Opravdovým triumfem je však styl: filozoficky i formálně narušuje hranice mezi realitou a fikcí, podvratně včleňuje autobiografické prvky, provokativně ohmatává židovskou i americkou identitu a přitom nepřestává bavit. Nakonec se román dá část i jako neobyčejně inteligentní a vtipný komentář k mužské krizi středního věku.
Patrně netřeba opakovat, že pokud někdo nemá Rotha v lásce, jsou to jedinci a instituce přehnaně dbající na politickou korektnost a feministky, které mu vyčítají, že jeho hrdinky jsou pouhými objekty erotické touhy.
Jako by chtěl ty posledně uvedené potěšit, včlenil Roth do závěru Druhého života rozhovor Marie mluvící s Nathanovým duchem a dopis, jaký by Marie asi (tj. v Nathanových představách) napsala Nathanovi na rozloučenou. Prázdné gesto: ani jeden z oněch textů v textu nijak nepřispívá k hlavním tématům, a jako takové jsou oba prostě zbytečné.
Philip Roth: Druhý život
Překlad Jiří Hanuš. Mladá fronta
352 stran,cena 359 korun
HODNOCENÍ MF DNES 90%
