Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Watersova Zeď zněla dokonalým zvukem. Možná až příliš

  9:53aktualizováno  9:53
Třetí pražské představení slavné rockové opery The Wall stíhalo předem až příliš nepříjemností. Nejprve se kvůli policejní hodině a nízkým prodejům koncert stěhoval z areny do haly. Tam navíc kvůli zatoulaným kamionům s technikou začal s velkým zpožděním.

Roger Waters: The Wall, 7.8. 2013, O2 arena, Praha | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Přesto, když dvacet minut před desátou zhasla světla a především když pódium vybouchlo rudými ohni a za tónů In the Flesh? nakráčela hvězda večera Roger Waters, byla nervozita patrná ještě před chvílí v tlačenicích před vstupy tatam.

Úvodní číslo také ukázalo, v čem se původně stadionově koncipované turné liší od koncertů, které u nás se slavnou deskou Pink Floyd Waters odehrál minule. Přestože jde v základu pořád o to samé, i v hale působila scéna ještě monumentálněji a z výbuchů pyrotechniky šlo teplo až do zadních řad.

Roger Waters: The Wall

koncert 7. 8. 2013, Praha O2 arena

Hodnocení­: 90%

Přestože koncert se zdržel kvůli problémům s technikou, nebylo to absolutně patrné na perfektním zvuku, který show měla od prvního tónu. Prostorové efekty nutily publikum kroutit krky a dotvářely atmosféru koncertu, který díky technickým možnostem přerostl spíše v dotažené multimediální představení, na nějž diváci chodí s velmi jasnými představami, co čekat.

Při Another Brick In the Wall pt. 2 tak na pódiu nechyběla obří loutka zlodušského učitele ani místní dětský sbor zpívající slavné "we don't need no education" a zahánějící při tom nafouknutého panáka do kouta. Waters začátkem koncertu zopakoval i efekt s letadlem letícím přes celou arenu a v závěru nad hlavy publika vypustil i nafukovací prase. 

Roger Waters: The Wall, 7.8. 2013, O2 arena, Praha

Co je důležité: efektní momenty při tom všem vzruchu většinou nepřebíjely muziku. Vyznít tak mohla i vizuálně prostě pojatá "novinka" The Ballad of Jean Charles de Menezes, kterou Waters do Zdi připsal, aby posílil protiválečné vyznění celého díla. Po skladbě o Brazilci, kterého britská policie zastřelila v metru kvůli falešnému podezření z terorismu, následoval krátký, roztomilý a publikem vděčně pojatý pokus o proslov v češtině.

Waters se u toho sám nad záludnostmi jazyka rozesmál. Jeho věnování "obětem terorismu po celém světě" tak vyznělo až v dojemných tónech následující skladby Mother a především v emotivní Goodbye Blue Sky, z jejíž křehkosti šel po zádech mráz, zatímco z projekce vypouštěly letouny rudé bomby.

Fotogalerie

Perfekcionisticky dotažené představení pro všechny smysly i mysl mělo v tu chvíli nakročeno k dalšímu absolutnímu hodnocení. Pro diváka, který už Zeď na stejném místě viděl, nicméně některé momenty mohly působit přece jen mírně ohraně. Agitka s trpícími dětmi či promítání setkání vojáků a jejich ratolestí bylo jistě efektní, ale zároveň na hraně citového vydírání.

Zvláště v druhé polovině bylo zřejmé, že Waters některé věci hraje snad až příliš na efekt. Momentů, kdy na pódiu stál a předváděl grimasy a posunky (navíc špatně sehrané s projekcí) bylo skoro víc než těch, kdy skutečně zpíval, o hraní na jeho původní nástroj, baskytaru, nemluvě. Při povedené Comfortably Numb, která  patřila k vrcholům večera, kupříkladu nedělal téměř nic.

Místy až příliš dokonalý zvuk a jeho synchronizace s projekcemi také vyvolávaly dost možná úplně neférové otázky, co všechno vlastně při téhle show hraje naživo a co z předtáčky z harddisku. V celku jsou ale hnidopišské otázky nepodstatné. Přes pár momentů, kdy se zdálo, že Watersovo (do značné míry jistě oprávněné) megalomanství show přehlcuje, v Praze znovu důstojně a v plné parádě ožil podstatný kus rockové historie. 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Frontman kapely Smrtislav
VIDEO: Smrtislav si na dekadentní svatbu pozval i známou pornoherečku

Nový videoklip Smrtislava pojednává o zprvu nevinné svatbě, která se naprosto vymkne kontrole. Režie klipu k písni Kondolence se ujali Givinar Kříž a Jordan...  celý článek

Nový šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov
Dojal mne zármutek hudebníků, říká nový šéf filharmonie Semjon Byčkov

Česká filharmonie má nového šéfdirigenta po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Stal se jím světoznámý rusko-americký umělec Semjon Byčkov, který dnes podepsal...  celý článek

Zpěvačka Eva Matějovská
VIDEO: Zpěvačka se ocitla V pohádkách, singl produkoval basák z Chinaski

Zpěvačka Eva Matějovská přichází se singlem V pohádkách, jehož produkce se ujal Ondřej Škoch z kapely Chinaski a platforma Music Cluster pomáhající mladým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.