V novince Proti vlastní krvi rebelii zosobňuje Michael Fassbender coby nejstarší syn vůdce klanu novodobých banditů v podání Brendana Gleesona. A jejich velká herecká válka je prostě labužnická záležitost: stačí pohled, gesto, slovo, aby sršely jiskry.
Protože syn chce pro svou ženu a děti lepší život než v osadě karavanů, kam co chvíli zavítá policie, zatímco otec lpící na tradici ví, že i jediný vzdorný prvek může jeho autoritu rozklížit. Oba jsou paličatí, oba se navzájem milují i ctí, ale oba vědí, že tady se revolta neodpouští.
Jelikož ani rebel není svatý, těžko si divák vybírá, o koho by se bál - s výjimkou dětí, ať se ztratí ze školy, nebo jsou ve válce dvou mužských generací využívány jako rukojmí. Vedle výrazných herců včetně epizodních i dětských rolí pomáhá snímku bizarní prostředí.
Takřka pouťový kolorit vládne osadě, kde se tyranský náčelník prochází v teplácích mezi slepicemi a odpadky, kde dětské hry ohrožuje postižený, jehož otec chrání slovy „blahoslavení chudí duchem, řekl Karel Marx“, a kde moderní zbojníci mají kromě pospolitých večerů u ohně také vlastní televizory, květiny, záclony. ̈
Film Proti vlastní krvi je sice očekávatelný, ale chytlavý, okatě syrový, nikoli však hysterický a třebaže mezi maringotkami buduje osudové antické drama, najde tu místo i pro humor, byť groteskní jako jeho hlavní nositel, otec kázající, že „Ježíše popravila policie, vstal z mrtvých a řekl apoštolům - Kočujte!“
