Z filmu Lovci hlav - Nikolaj Coster-Waldau

Z filmu Lovci hlav - Nikolaj Coster-Waldau | foto: Aerofilms

RECENZE: Předloha k filmu Lovci hlav je jako thriller od Tarantina

  • 0
Novinka Jo Nesba není jen napínavým thrillerem o honičce na zprvu nesympatického vyhledávače talentů. Je to kniha plná asfaltově černého humoru, jen to přehání s karikaturami namyšlených mužů.

Norský bestsellerista Jo Nesbo je chameleon. V Česku zatím známe jen jeho detektivní podobu, on je však původně finanční analytik, muzikant a v literatuře si libuje nejenom v drsných kriminálkách, ale píše i humorné knihy pro děti.

A jak je vidět z jeho čerstvě přeložené knihy Lovci hlav, která je předlohou k filmovému zpracování, umí velmi obstojně i tarantinovský thriller.

Detektivní zápletku nečekejte. Lovci hlav odpovídají přesně svému názvu – nejdřív jde o lov lidí personální agenturou, brzy se to zvrtne a jde o skutečný hon na lidi. Tedy na člověka, na Rogera Browna, namyšleného egocentrika trpícího napoleonským komplexem.

Zemři, nebo zalez do kadibudky

Není to sympatický hrdina. Ani náhodou se nepodobá Harrymu Holeovi z Nesbových detektivek. Ten je sice věčně opilý samotářský morous, ale v jádru je to dobrý člověk, který rozeznává dobro a zlo. Brown nikoli. Jeho žena Diana je tak trochu mimo jeho ligu, a proto jí Brown dopřává drahé dárky a luxusní možnosti.

Ačkoli je nejlepším lovcem hlav v Norsku, jeho plat na takové výstřednosti rozhodně nestačí. A tak si přivydělává krádežemi obrazů. Když na něj konečně dojde, čtenář mu přeje jen to nejhorší. Brown má však dost tuhý kořínek.

Nesbo to místy přehání s karikaturou snobského světa i sobeckého Brownova přístupu, zřejmě proto, aby ho pak mohl náležitě exemplárně ztrestat – málokterý autor zavře svého hrdinu do kadibudky a nechá ho v touze zachránit si holou kůži klesnout na úplné dno důstojnosti.

Chameleon jménem Jo Nesbo, literát, finanční analytik, muzikant

Nesbo je alchymista tajemných náznaků a překvapivých až šokujících odhalení. A ještě něco mu jde dobře – lehké náznaky ironie, scény jako vystřižené z Pulp fiction. Mrtvola není směsicí životní tragédie a detektivních vodítek, ale důvodem k diletantskému žonglování s tělem, jako by ho dostal do rukou nešikovný klaun.

Po Nesbově předchozích románech Nemesis a Pentagram je to pořádná změna. Ale zvyknout si na ni jde rychle a v rámci žánru to vůbec není špatné čtení.

HODNOCENÍ MF DNES 70 %