RECENZE: Prázdniny pana Beana. Polidštěný Bean ctí grotesku
Rowan Atkinson ve filmu Prázdniny pana Beana (2007) | foto: Bontonfilm
Jak málo stačí, aby kino vybuchlo smíchem. Za zvuků deště či spíše lijáku naskočí na tmavé plátno titulek: Londýn. A po krátké pauze další, stejně stručný: červen.
To je britský humor jako vyšitý; úsporný, suchý, výstižný, bez ornamentů, kudrlinek a vysvětlivek.
A také je to začátek filmu Prázdniny pana Beana, který má zítra českou premiéru a v němž se hrdina po minulé ničivé pouti do Spojených států vydá na pláže francouzského jihu. Podobná výchozí situace však nastoluje úplně jiný styl: moderní poctu čisté podstatě němé grotesky.
Ne že by snad proslulý Londýňan alias Rowan Atkinson nechtěl hovořit, či dokonce neměl co říci; právě naopak. Jenomže jinak než anglicky neumí ani nerozumí, proto si na francouzské půdě či při setkání s ruským chlapcem musí vypomáhat klauniádou.
Moderní zmatení jazyků tedy poskytuje k ohňostroji situačních gagů přirozenou záminku a v éře užvaněných komedií, jejichž titulky pokryjí pomalu celé plátno, přináší žánr grotesky podobně osvěžující pramen radosti jako před časem Vorlův Skřítek. Navíc ze spojení dospělého komika s dítětem, jímž Prázdniny pana Beana připomenou Chaplinova Kida a vzdáleně i Svěrákových Kolju, tryská hravost vyloženě dětská až dětinská, takřka oslava nevinnosti.
Jenže lehce starosvětský návrat ke zdrojům smíchu nebude možná někomu stačit, protože spolu s metodou se mírně mění i sám Bean. Polidšťuje se, je vlídnější; cokoli činí – a vyvádí opravdu neskutečné zmatky a katastrofy – činí vesměs z neznalosti či v sebeobraně.
Chybějí tu tradiční beanovská záludnost, poťouchlost, škodolibost a sobectví, čímž hrdina ztratil jednu vybroušenu stránku své osobnosti. A ještě další prvek trochu schází: z Francouzů si Bean utahuje o poznání méně než minule z Američanů, ačkoliv odvěká britsko-francouzská řevnivost k tomu přímo vybízela.
Zato originálních gagů film obsahuje nespočet a staví je přesně podle zákonů grotesky: čím jsou lepší, tím více se vzpírají popisu. Sotva se Bean vynoří ze svého proslulého autíčka, rozpoutá bláznivou honbu za kuponem z dobročinné loterie, jejíž výhru představuje týdenní dovolená na francouzské Riviéře – plus malá videokamera. Tou je Bean okouzlen jako školák. Stačí si ho představit, jak kráčí Paříží s okem přilepeným k hledáčku kamery a přitom drží směr postupu přesně podle kompasu; ať mu stojí v cestě auta, domy nebo lidé, neuhne ani o fous.
Pařížská epizoda Beana zastihne ještě v etudě s kravatou v automatu či při obědě v nóbl restauraci nad mísou darů moře, s jehož pointou slabší povahy zezelenají.
Pak přijde významný okamžik pro naše národní barvy, neboť Bean režíruje Karla Rodena v roli ruského filmaře. Na okraj, ruština Rodenova filmového synka v podání malého Londýňana Maxe Baldryho zní čistěji; podstatnější však je, že Baldry vytváří k Atkinsonovi šikovný typ souputníka i protihráče, neboť působí víc uličnicky než sladce. Když tahle dvojice zkusí žebrat, má dojemně zločinecký výraz a v jarmarečním „baletně operním“ výstupu se nádherně odpoutá od prvotního účelu, jako děti při hře na divadlo.
Nicméně sólo pro pana Beana stále zůstává hlavní povinností i jistotou snímku. Při vesnické honbě za slepicí se na červenou nit Atkinsonovy komiky navlékají jako korálky pestrobarevné gagy, marnotratně roztroušené snad na každém metru – na kole, za vozem i na stopu. Líná ospalá nálada venkova s „westernovým“ chvěním vzduchu či kýčovitě idylické ráno, do něhož vtrhnou tanky a německé uniformy, poskytují střípky „filmu ve filmu“ jako předznamenání hvězdného festivalu v Cannes, kam se Bean nezadržitelně řítí.
Chytří scenáristé sice poslali hrdinovi do cesty mladou krásku, ale jejich vztah drží na uzdě dětsky bezelstného přátelství, beze stopy milostné jiskry. Chválabohu vědí, že oženit Beana by bylo horší než ho zabít. Navíc přidali nápad roku: sled telefonátů naslepo tvoří řetěz mikropříběhů na druhém konci náhodně zvolené linky, často velice drsných – a přitom každý z nich je originál.
Vrchol vtipu však hostí Cannes, kde Willem Dafoe coby „nezávislý“ filmař předvádí ospalému publiku naprosto přesný rádobyumělecký snímek, v nebetyčně hloupé sebevzhlíživosti až neskutečně výstižnou tresť vznešené nudy povýšeně se tvářících festivalů, do níž Bean vstoupí po svém. Jak, to se opravdu popsat nedá, stejně jako neexistují slova pro hrdinovo závěrečné dobytí pláže metodou hlava nehlava či vítěznou ironii muzikálově stylizovaného finále se zpěvy sladké Francie.
Kdyby pro nic jiného, Prázdniny pana Beana si zaslouží metál už za onu sladkou pomstu festivalovým snobům. Zdravým smíchem nad pokryteckým „uměním“ podává londýnský popleta ruku newyorskému kolegovi, Allenově slepému režisérovi z komedie Hollywood Ending, vzývanému také jen v Cannes. Ale důvodů k zábavě nabízí Beanovo vzkříšení stovky; navíc, uvede-li na scénu třeba kadibudku, ví přesně, kde končí vkus a začíná trus.
Tipy z televizního programu
Recenze: Orel Eddie 60 %, Mrtví neumírají 55 %, Zbouchnutá 50 %, Matrix Resurrections 80 %, V zajetí démonů 45 %, Mamma Mia! Here We Go Again 55 %, Kingsman: Zlatý kruh 65 %, Dobrý časy 60 %, Zkrocená hora 80 %, Ghost Rider 40 %, Jack Reacher: Poslední výstřel 60 %, Němá tajemství 65 %, Sebemilenec 65 %
Klíčová slova: Všechnopárty, David Prachař, Jakub Prachař, Česko na grilu, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Boží mlýny, Iveta
Zemřel zpěvák a herec Josef Laufer, po čtyřech letech v umělém spánku
Ve věku 84 let zemřel herec, režisér, zpěvák a scenárista Josef Laufer. Informaci potvrdil ředitel...
KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde
Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Zemřela herečka Hana Brejchová. Proslavil ji film Lásky jedné plavovlásky
Zemřela herečka Hana Brejchová, bylo jí 77 let. Zazářila ve filmu Miloše Formana Lásky jedné...
Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka
Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem
Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let,...
RECENZE: Uvolněný, bezprostřední večírek. Anna K. pokřtila album Údolí včel
Premium Zpěvačka Anna K. pokřtila v pražském Foru Karlín aktuální album Údolí včel – za titulní skladbu...
VIDEO: Mrknete a vše se promění. Patnáctiletá La Putyka láká na Okamžik
Cirkusové šapitó Azyl78 už brzy odhalí svou plachtu, aby pozvalo diváky na aktuální novocirkusovou...
Zemřel Mike Pinder z Moody Blues. Jejich megahit zpívaly Bílá i Rottrová
Ve věku 82 let zemřel Mike Pinder, zpěvák a klávesista britských The Moody Blues. Pinder byl...
Byl táta jako Trautenberk? V něčem ano, vzpomíná David Prachař
Rozstřel Ilja, David, Jakub. Česká televize v sobotu uvede dokument o třech generacích herecké Dynastie...