RECENZE: Novinka Woodyho Allena je slabší. Ale pouze v měřítku jeho tvorby

Komedie Poznáš muže svých snů patří k těm, v nichž si Woody Allen vystačí jen jako scenárista a režisér. Sám už se před kameru nestaví, skvělá sestava herců však zakryje, že se točí ve vypravěčském kruhu.

Slunce vyjde pokaždé, pozemské plány nevyjdou nikdy a Woody Allen jaktěživ nenatočí hloupý film; to je pár vzácných záruk v nejistém světě. Platí i přesto, že režisérova novinka Poznáš muže svých snů, která právě přichází do českých kin, nepatří zrovna k nejzářivějším vrcholům jeho tvorby.

Kdo je nejlepší?

Ale ani slovo zklamání by pro ni nebylo na místě. Zrodila se prostě další allenovská studie vztahů, nová variace na staré téma milostných kotrmelců a marných iluzí. Ovšem hořkosměšné pinožení hrdinů za samospasitelnou životní změnou nalézá tradičně pevnou oporu v autorově pozorovatelském talentu - a hlavně herecky nemá film chybu.

Celou dobu se divák marně rozhoduje, kdo je tu nejlepší. Jestli Anthony Hopkins v roli muže, jenž v náhlé panice před stárnutím uteče z manželství k rotopedu, mladistvým bílým svetříkům a ke slečně zlatokopce, která jej vláčí po diskotékách.

Nebo Gemma Jonesová coby jeho zhrzená exmanželka, která na své plačtivé pouti mezi chápavou kartářkou a nechápavou dcerou absolvuje alkoholický maraton. Či snad nová láska Hopkinsovy postavy, údajná herečka, kterou Lucy Punchová skvostně předvádí v duchu charakteristiky „ta zahraje leda orgasmus“.

Proč dát dělníkovi smíchu šanci?

Proč dát dělníkovi smíchu šanci?

Sedm důvodů MF DNES, proč jít znova na Woodyho Allena

Ale silně jim konkuruje i Josh Brolin v roli Hopkinsova zetě, jenž zkrachoval coby umělec i manžel Naomi Wattsové, za niž si vyhlédne náhradní múzu neboli půvabně tmavou Freidu Pinto hned v protějším bytě. A v neposlední řadě si bere slovo Antonio Banderas, který zosobňuje manažerského „kravaťáka“ s kouzelnou svůdcovskou technikou dvorně korektního sedmilháře.

Poznáš muže svých snů

60 %

USA, 2010, 98 minut.

Režie: Woody Allen.

Hrají: Josh Brolin, Anthony Hopkins, Naomi Wattsová, Freida Pinto, Antonio Banderas, Lucy Punchová.

Kinobox: 65 %

IMDb: 6.3

Mezi skvělými herci, díky nimž lidská pošetilost rozkvétá mnoha barevnými odstíny, se člověk cítí příjemně jako doma. Nicméně nemůže si nepovšimnout zbytečného průvodního komentáře a režijní popisnosti, která lehce unavuje - navzdory odstupu, s nímž Allen pohlíží na nepoučitelné hemžení v mraveništi smrtelných vášní.

Paradoxně lépe tentokrát vycházejí jiné vztahy než milostné, zejména dusně uštěpačné napětí mezi tchyní a zetěm, s jejichž špičkováním vyprávění pokaždé ožije a dovede je až k nádherně třeskutému výbuchu, jejž odstartuje originální jiskřivá směs vzteku, migrény a posedlosti okultními vědami.

Viagru nepotřebuje

Jinak všechno už v Allenových filmech bylo: ve vypravěčském kruhu se opět točí námluvy, sňatky, nevěry, rozvody, ale také galerie, opery, literáti. Vedle nejsilnějších z jeho děl působí novinka Poznáš muže svých snů jako málo sžíravá, spíše pozorovatelsky smířlivá.

Výkony

Výkony

Herecky film rozhodně nemá chybu. Excelují tady Anthony Hopkins, Gemma Jonesová v roli jeho manželky, kterou opustil, či Lucy Punchová, jež hraje jeho novou lásku. Ale silně jim konkuruje i Josh Brolin, jenž zkrachoval coby umělec i manžel.

M. Spáčilová, MF DNES

Používá také viditelně méně smíchu a více melancholie, než by odpovídalo žánrovému označení komedie. Krouží duchaplně kolem zranitelných terčů, ale přímým zásahům se často vyhýbá.

Najdou se v ní naprosto snová místa - třeba symbolický motiv okna odnaproti, v němž hrdina vidí jako na dlani vždycky právě to, co zrovna nemůže mít, když se stěhuje od jedné dámy k druhé. Na druhé straně občas vyruší okamžiky Allena lehce nedůstojné - jako mnohokrát už provařená lidová anekdota se staříkem a s viagrou.

Malá návnada

Jenomže i zjevně slabší film Woodyho Allena znamená, že je slabší pouze v interních měřítcích Allenovy vlastní produkce. Stydět se za něj určitě nemusí, jiní režiséři by se pod něj rádi podepsali a pravidelný divák v něm „svého“ Allena pozná. Díky přesnému vedení zcivilněných herců, kteří se ocitají bez svých zavedených výrazových pomůcek, i díky chytrým bonmotům, které vytvářejí Allenovu obchodní značku.

Jistotou též zůstává, že jeho „hlášky“ se těžko dají převyprávět mimo danou situaci, ale jako návnadu zkusme jeden příklad. Když se Hopkinsova exmanželka snaží ulovit vdovce oslovujícího zemřelou ženu prostřednictvím duchařských seancí, dozví se, že „nebožky bývají tuhé soupeřky“. To je prostě Allen.