Z pohádky Vodník a Karolínka | foto: Česká televize

RECENZE: Vodník a Karolínka - strojená lidovost ze skanzenů

  • 0
Tak zase nic, bohužel. Ani letošní vánoční nabídka domácích premiérových pohádek, s nimiž přišla ČT, nepřinesla žádnou novou adeptku na vstup do síně slávy, kde nadále kraluje obehraná klasika.

Ekonomika se možná už odlepila ode dna, zato pohádková krize trvá. Všechny tři nové tituly, které Česká televize o letošních svátcích nasadila Škola princů, Kouzelná tetička Valentýna a Vodník a Karolínka, si mohla nechat od cesty. Televizní premiéru tu měly vlastně čtyři české příběhy, ale nejlepší z nich, tedy štědrovečerní Peklo s princeznou, se nepočítá, neboť vznikl v soukromé produkci jako film pro kina, jimiž už prošel.

Vodník a Karolínka

50 %

ČR, 57 min.

režie Jaroslav Hovorka

hrají Ivana Korolová, Josef Somr, Filip Cíl, Jakub Gottwald, David Prachař

Kinobox: 54 %

IMDb: 6.2

Vodník a Karolínka včera kopírovali Školu princů v herecké nerovnováze pohlaví: také Filip Cíl vrozenou samozřejmostí přehrával Ivanu Korolovou. Naopak scénář tady o maloučko převyšoval mechanickou režii. A výsledný dojem vyšel zhruba nastejno, jen místo královských kulis stála v pozadí strojená lidovost ze skanzenů.

Skanzenově vypadal mlýn, skanzenově působily písničky - mimochodem zase s texty Jiřího Chalupy včetně refrénu „Jémine, jémine, kdy už kouzlo pomine“. Jako vždy se mladý vodník přes varování svého tatíka před proradnou lidskou rasou zamiloval do suchozemské dívčiny; jedinou inovaci obstaral jeho žárlivý a zákeřný sok v lásce, ale tak průhledný jako detektivka s vrahovým doznáním na první stránce.

Skanzenový ráz, ba ve stylu Járy Cimrmana, měl i rozšafný slovník s obrazy „vida, krajánek - což o to, práce by byla“, věčným „jemináčku, krindypindy“ a s toporně bodrým komparzem vesničanů na návsi či u muziky, který má snad v ČT doživotní smlouvu.

Na druhé misce vah leží na televizi docela slušné triky, milý názorný žert na téma Lež má krátké nohy a Josef Somr, který se dokáže tak pěkně po hastrmansku smát. Nicméně: vyrábět polovičaté pohádky jen proto, že je to vánoční tradice, má asi stejný smysl jako nakoupit dárky, o které nikdo nestojí, a dát je pod stromek bez jehličí. Notabene vyrábět umělohmotné zbytečnosti za divákovy peníze.