Za své největší slávy v 80. letech si Sylvester Stallone a Arnold Schwarzenegger hráli každý na svém pískovišti; po letech sice první přizval druhého do Postradatelných, ale jenom do epizodní roličky hosta. Takže Plán útěku představuje unikát s nádechem nostalgie a se všemi nectnostmi i ctnostmi akční podívané ze starých časů.
Ruční práce
Zápletka je prostá: utíkají spolu z vězení. Všechno kolem zdržuje: ozvěny soukromé minulosti, dalekosáhlé spiknutí, spojenecké figurky od vlídného lékaře po ještě vlídnějšího muslima, uhlazené sadistické zlo moderního typu v podobě ředitele nápravného zařízení, kterého představuje Jim Caviezel.
Veškeré ozdůbky však bere ctitel akčního žánru jako věcné břemeno, povinný přívažek k základním otázkám, které ho zajímají. Zaprvé, jak to udělají - tedy jak uniknou z novodobého Alcatrazu zabezpečeného dle rad nejlepšího odborníka, teď paradoxně vězně, jejž ztělesnil právě Stallone? A zadruhé, jak to hercům půjde od ruky?
Doslova, neboť Plán útěku dává přednost staré dobré ruční práci všude, kde ho scénář k trikům vyloženě nenutí. A hned v úvodu se fanoušek zatetelí blahem díky zjištění, že "Sly" čili Stallone se pořád pere tvrdě a typický hlas má posazený snad ještě níž než kdy předtím. Jeho hrdina předvede podle vzoru bondovek nejprve běžnou rutinu před následnou klíčovou misí, čili jeden z cvičných expertních útěků za pomoci kartonu od mléka, ale zároveň tak vyrobí dramaturgickou chybu: dlouho trvá, než se na scéně octnou oba hráči.
Až při další zakázce, která pochopitelně zavání, v důmyslně prosklené věznici, připomínající spíše výzkumnou laboratoř z futurologické sci-fi, nastoupí také "Arnie" neboli Schwarzenegger s bradkou připomínající vlasatého Lenina.
Už první pěstní výměnu doprovodí jednou z hlášek, které přehlídku slavných mlátiček odlehčují. Po pravdě "Sly" se víc nadře a "Arnie" víc pobaví, třeba německou modlitbou.
Vítejte doma
S logikou se na film nesmí, kdyby hrdiny nenechali se domlouvat, sedí dodnes oba. Ani filmařina se bůhvíjak nevytáhne v modelovém prostředí pro jeden ateliér a útěk zahrne více surovosti než rafinovanosti. Na opačné misce vah však stojí hravé detaily jako kutilský sextant, občasný nadhled i pach pravého lidského potu; je znát, že si odepisovaní borci akci plně odpracovali. A nad průměr Plán útěku nese fakt, že oba herci jsou šťastní jako blechy; když popadnou flintu a přidají sveřepý výraz, kino se směje nikoli ve zlém, nýbrž s láskou: Vítejte doma, páni kluci!
16. října 2013 |
